Tanec s vlkem?

15~ Nechci skončit jako ona ~

,,Já nevím..."

Nechal otevřenou mou složku a já se bála, že se vrátí. A měla jsem pravdu. Rychle jsem se schovala pod stůl a Nick taky. Modlila jsem se ať nás nezahlédne. Do třídy vešli dva páry nohou.

,,Tady je.." řekl profesor Lenkburk.

,,Už přijela..to je všechno co víte?" Řekl neznámý mužský hlas.

,,Ano. Víc tady toho není."

,,Chci, aby si mi toho zjistil víc! To, že Isabell je mrtvá vím taky, když jsem ji zabil."

Draly se mi do očí slzy. Chtěla jsem vylézt ven, zavolat policii nebo něco, ale neměla jsem na to sílu. Nick se ke mě posunul blíž a pohladil mě po zádech.

,,Dobře, zkusím to." Odpověděl mu profesor.

,,Zkusíš? Ty to udeláš! Do týdne chci vědět všechno!" Řekl neznámý muž a odešel.

Profesor něco skládal na stole a pak taky odešel. Vylezla jsem z pod stolu a Nick hned za mnou. Opřela jsem se o zeď a dala si před obličej ruce. Nechtěla jsem, aby mě takhle viděl.

,,Proboha.." řekla jsem zoufale a slzy už neudržela.

,,Jess...je mi to líto." Stoupl si ke mě a odendal mi ruce z obličeje. ,,Pojď sem." Objal mě.

Přitiskla jsem se k němu. Trochu jsem se uklidnila a nakonec se odtáhla. Beze slova jsem došla ke stolu a vytáhla svou složku. Bylo tam jméno, rodiče, datum narození, prospěch z minulé školy a zvláštní zacházení kvůli smrti matky? Proč to tam sakra psali. Nepotřebuju zvláštní péči, nejsem malá. Nechápavě jsem zírala na složku.

,,Co se to děje?" Zeptala jsem se sama sebe a vrátila složku na své místo.

,,To se vyřeší..nevěřil bych, že profesor v tom jede taky."

,,Cože? V čem jede taky?" Otočila jsem se na něj.

,,V ničem.."

,,Nicku, víš něco víc než já. Proč mi to neřekneš?"

Odpověď se mi nedostala. Jen mlčel. Byla jsem tedy na odchodu.

,,Jess, počkej.."

,,Žádný počkej. Byla bych ráda, aby aspoň jeden člověk v tomhle městě mluvil pravdu...Nicku, já nechci skončit jako ona." Přerušila jsem ho.

Jeho zaražený výraz mi potvrdil, že ví o čem mluvím nebo spíš o kom. Nechtěla jsem Carol vytahovat, ale vím, že přede mnou něco tají. Musím zjistit co, protože se to týká mě. Nic neříkal a já odešla pryč. Chtěla jsem se vypařit už napořád, ale to bohužel nešlo. Vzala jsem si tašku ze skříňky a byla na odchodu.

,,Jess, kam si myslíš, že jdeš? Sice máte volnou hodinu, ale zvoní za dvě minuty, takže není důvod odcházet. Co kdybysme tvůj pokus o zmizení ze školy probrali u mě v kanceláři?" Nabídl mi profesor Lenkburk.

V hlavě jsem se snažila rychle vymyslet jakoukoli výmluvu, ale žádná mě nenapadla. Udělala jsem tedy krok k profesorovi, ale zastavila mě něčí ruka na mém rameni.

,,Jess, hledá tě ředitelka. Potřebuje tě hned!" Řekl Jeff a já šla za ním.

Vyšli jsme ven a až teď mi došlo, že ředitelna je na druhé straně školy. Než jsem stihla cokoliv říct, předběhl mě.

,,Do kanceláře ani do ředitelny nemusíš, nemáš zač."

,,Díky.." řekla jsem sarkasticky a šla dál.