Tanec s vlkem?

23~ Věčný život ~

,,Řeknu ti pravdu...''

Zarazila jsem se. Chtěla jsem vědět pravdu, ale nemohla jsem zameškat další hodinu a nechci aby si myslel, že se nechám tak snadno přemluvit.

,,Na to si měl myslet dřív..'' řekla jsem stále otočená k němu zády a odešla na hodinu. Naštěstí ještě přicházely nějací kluci, takže jsem nebyla poslední. Stoupla jsem si vedle Betty a paní profesorka nám ukazovala nějaké kroky. Opakovali jsme a učili se až z toho vznikla choreografie, kterou jsme trénovali až do konce školních tanečních hodin, samozřejmě i s přestávkami.

Rozloučila jsem se s Betty a pomalu chtěla jít domů, ale zahlédla jsem Nicka jak mě pozoruje. Snažila jsem si toho nevšímat a jít dál, ale nešlo to. Zavřela jsem oči, nadechla se a šla k němu. Nad mou změnou směru se jen pousmál.

,,Tak sis to rozmyslela, Collinsová?'' zeptal se mě s arogantním úšklebkem.

,,Tak řekneš mi o co tu jde nebo se mi budeš vysmívat?'' neměla jsem náladu na nějaké trapné kecy, chtěla jsem vědět pravdu.

,,Fajn, ale tady ne..''

,,Počkej, kam jako chceš jít? Já s tebou nikam nejdu.''

,,Máš snad strach? Jess, nemůžu tady o tom mluvit.''

,,No tak fajn...''

Nabídl mi, že mě doprovodí domů a cestou mi vše poví. Takže půjdu s ním lesem. Jak si pamatuji, tak to posledně moc dobře nedopadlo. Ani jsem nevěděla proč s ním vlastně mluvím. Brzy bych na všechno přišla sama.

,,Tak?'' prolomila jsem ticho.

,,Tak...co chceš vědět jako první?''

,,Proč si byl v tom lese a v čem je zapletený profesor?"

,,V lese jsem byl, protože ten vlk nebyl jenom vlk..věříš na mýty, legendy?"

,,Cože? Děláš si ze mě srandu? Ovšem, že ne. Hele, jestli mi tu chceš napovídat nějaký pohádky, tak si to mohl říct rovnou..'' zrychlila jsem krok.

,,Tak jak dokážeš vysvětlit smrt své matky?'' zavolal na mě a já zastavila.

,,Nic o mé matce nevíš!'' zkamenělá na místě jsem se snažila uklidnit. Nerada jsem mluvila o smrti své matky.

,,Náhodou vím všechno.''

,,Cože..?'' řekla jsem nejistě a otočila se směrem k němu.

,,Opravdu věříš tomu, že Isabell zabil medvěd? Oba víme, že to není pravda..''

,,Opravdu? A kdo nebo co to teda udělalo?''

,,Vlk. Nebo spíš vlkodlak.''

,,Jako vážně? Proboha, ty jsi vážně blázen!'' znova jsem se otočila a šla domů.

,,Stůj!'' zavolal, ale já šla dál.

Těsně kolem mě proletěl šíp, který se zabodl do stromu přede mnou. Strachy jsem poskočila a otočila se k němu s vystrašeným výrazem.

,,Vyslechni mě.'' řekl mi s kuší v ruce, kterou měl nejspíš v batohu.

,,Nebo co? Budeš střílet?'' řekla jsem hystericky a stále vystrašeně.

,,Věř mi, to nemám v plánu. Jen chci, aby si mě pozorně poslouchala...Tihle tvorové si říkají stvoření noci nebo-li vlkodlaci. Přes den lidmi, v noci zabijáci. Při úplňku mají proměnu povinnou. Jiné večery pouze, když mají hlídku a hlídají své území společně s alfou, jejich vůdcem a nebo když je sám alfa svolá na jeho schůzi. S tátou jsem u spoustě byli a nejlepší úmysly nemají. Ale můžou se proměnit i přes den, když mají nějakou misi. Když se někdo stane alfou, tak už se nesmí proměnit zpátky na člověka. Díky tomu má věčný život, ale ten alfa, který žije teď přišel na to jak se může proměnit."

,,Jako, že nestárne?'' Konečně jsem se odhodlala promluvit.

,,To ne. Stárne, ale mnohem pomaleji. Ten alfa, který teď velí se narodil v roce 1975 a vážně to není žádný stařík."

,,Takže mámu zabil vlkodlak?''

,,Ano, ale je toho víc.''

,,Nevím, jestli toho víc zvládnu..''

,,Jess, za tebou!!''

Byla poslední slova co sem slyšela, než jsem upadla do tmy..