Tanec s vlkem?

19~ Taneční hodina ~

,,Vážně jsem myslela, že ze všech lidí co znám budu moc nejvíc důvěřovat tobě, ale ukázalo se, že jsem neměla pravdu ani z poloviny..nebudu dál plýtvat tvým drahocenným časem." Otočila jsem se a šla do dívčích šaten..

Šla jsem mezi posledními, ale to mi ani moc nevadilo. Hrozně jsem se na taneční hodinu těšila. Co nejrychleji jsem se rozcvičila a šla na nástup. Nástup jsme měli společně s kluky. Přišla ředitelka a mile nás přivítala.

,,Dobrý den, žáci. Dnes máte svojí první taneční hodinu. V minulých dnech jsme zjistili na co jste lepší a na co zas horší. Nyní se podíváme jak vám to jde v tanci, protože to je teď nejdůležitější. Při zkouškách jste byli velmi dobrý a dávali jste 100 až 120%. Což je úžasné. A já chci, abyste to tak dělali pořád. Vzali jsme sem jen ty nejlepší. Měli byste být vděční, že to jste zrovna vy. Půlka co se ucházela o místu na této škole, neprošla tanečními zkouškami. Vsázíme do vás důvěru a naději. Prosím o to, abyste nezklamali. Nyní se rozdělíme na dvě skupinky. A to na holky a kluky. Vybereme lepší a horší. Ti co budou horší se nemusí bát, budou v té skupině proto, aby se zlepšili. A ti co budou vybráni do lepších, budou společně s opačným pohlavím trénovat. Takže se prosím rozdělte."

Dopověděla ředitelka a skupinky se rozdělili. Paní ředitelka šla s námi a kluci s profesorem Lenkburkem. Tělocvična byla opravdu obrovská, takže jsme se tam krásně všichni vešli. Ředitelka pustila náhodnou muziku a každý sám za sebe na to tancoval. Byla jsem vedle Betty a musím uznat, že je fakt úžasná. Užívala jsem si, že konečně zase tančím.

Profesor Lenkburk se svými žáky byl hotov dřív, jelikož je kluků míň. A tak se přišel podívat na nás holky. Jeho pohled se zasekl na mě. Zaujatě sledoval každý můj pohyb. Zkoušela jsem si ho nevšímat, ale moc to nešlo. Odvrátila jsem zrak a všimla si, že přišlo i pár kluků, aby se podívali jak nám to jde. Zahlédla jsem Jeffa, který se na mě usmál a ukázal palce nahoru. Hodila jsem tam jedno salto a ředitelka se na mě povzbudivě usmála. Zatímco Profesorův výraz mi naháněl husí kůži.

Hudba skončila a já byla ráda, že chvíli sedím. Výsledky by měli říct zítra a tak nás propustili domů. Chtěla jsem si promluvit s profesorem Lenkburkem, ale neměla jsem na to moc náladu, tak jsem šla hledat Jeffa.
Našla jsem ho u jeho skříňky.

,,Ahoj."

,,Ahoj, Jess. Byla jsi vážně úžasná. Netušil jsem, že si tak dobrá."

,,Páni, děkuju." Chtěla jsem ještě něco dodat, ale přerušil mě profesor Lenkburk.

,,Ano, byla moc dobrá. Jess, smím s tebou mluvit v mé kanceláři?"

Váhala jsem. Nechtěla jsem tam jít. Jeff mě popostrčil a mrknul. Nejspíš myslel, že mi profesor chce dát nějakou zajímavou příležitost. Nezbývalo mi nic jiného než jít...