Tanec s vlkem?

75~ Sledovací zařízení ~

Šla jsem si už lehnout a pomalu jsem zavírala očka...

,,Mami, jsi tady...děje se něco?"

,,Ne, jen klidně spi dál. Řekla jsem si, že by si možná potřebovala radu.."

,,Ano, to ano. Jenže se obávám, že to takhle dál nebude moc jít. Moc ráda tě vidím, ale dáváš mi naději, že stále žiješ a to mě pomalu ničí..."

,,Mám tedy odejít?" Zlekla se.

,,Nenuť mě to vyslovit nahlas. Já se nechci znova loučit.."

,,Chápu tě dcerko moje. Jen se ještě na něco podívej.."

Do očí mi foukla nějaký prášek. V tu chvíli mi před očima projel celý můj život. První slovo, první krůčky, první cesta do školy. Byl to můj starý úžasný život. Když to došlo do doby kdy měla mamka umřít něco se změnilo. Nebyl tam pohled na mě, jenom na to jak se loučím a odcházím z bytu. Jako kdybych v tu chvíli byla na dvou místech najednou.

Mamka za mnou zavřela dveře a šla do svého pokoje. Psala něco do svého deníku na poslední stránku, pak to zabalila a poslala na tátovu adresu. Ona věděla, že tenhle den přijde. Zničehonic v domě vypukl požár. Do domu vběhli desítky vlků. Mamka se snažila bránit, ale už od začátku bylo poznat, že nemá šanci. Ve chvíli kdy měla doslova kousek od smrti se ozval James již v lidské podobě.

,,Isabell, takovou dobu jsme se neviděli. Vidím, že si o mé návštěvě měla tušení. Škoda, chtěl jsem aby to bylo překvapení. Také jsem chtěl poznat tvojí krásnou dceru. Naposledy jsem ji viděl, když jí byl sotva den. Kdepak je?"

,,Odjela za svým otcem. Nikdy jí nedostaneš, Jamesi. Je chytřejší než ty, porazí tě a jednou provždy svrhne tvojí vládu!" přistoupil k ní.

,,Jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit!" Zvýšil hlas, ale pak se zase utišil. ,,Ptám se tě ještě jednou...kde je Jessica?"

,,Tam kde ty ne."

,,Nebudu to já kdo jí ublíží, Isabell. Budeš to TY. To ty si jí připravila o matku." Proměnil se a...

,,Mami! Ne!" Probudila jsem se.

Měla jsem zrychlený tep a byla celá spocená. Zvedla jsem se a chvíli se uklidňovala. Opatrně jsem nahlédla do Robinova pokoje, jestli jsem ho neprobudila, ale spal jako nemluvně. Otevřela jsem ledničku v kuchyni a nalila si do skleničky trochu džusu. Rozhodla jsem se, že se půjdu na chvíli projít. Ze skříně jsem si půjčila teplou bundu a vyšla ven před chatu. Bylo fajn být na chvíli pryč od všech starostí. Někdo mě zezadu chytil, dal ruku před pusu a pomalu otočil směrem k němu.

,,Nicku? Co tu děláš?"

,,To bych se měl ptát spíš já."

,,Přijela jsem s Robinem, potřebovala jsem s ním mluvit. A jak si mě vůbec našel?"

,,S Robinem? Jako vážně? Nevíš co je to za kluka. Může to být zrádce!"

,,Není zrádce. Je na mojí straně, důvěřuji mu."

,,A jak víš, že není od nich? Objevil se tu zničehonic a ze všech lidí v tomhle městě šel za tebou."

,,Prostě to vím. Nic se mi nestane, dávám si pozor a slibuju, že Robinovi se dá věřit..."

,,Tak jo. Věřím ti, to víš. Jen se mi na něm něco nelíbí. Proč tě vzal vůbec sem?"

,,Myslím, že je to jeho tajná skrýš. Má tu schované všechny různé důkazy o existenci vlkodlaků a řekl mi toho hodně, co nám může pomoc. Což mě vede k tomu..jak si věděl, že sem zde?"

,,Dal jsem ti do mobilu sledovací zařízení..."

,,Cože si?!?"

,,Pochop..bál jsem se o tebe. Nic jiného v tom nebylo. Potřeboval sem mít jen jistotu, že už se ti nic nastane. Když jsem tě...ublížil jsem ti a zničilo by mě kdyby se to stalo znova.."

,,Tak jo, to je dobrý, ale zítra si hned koupím nový mobil. Tenhle je stejně tvůj. Chci aby si věděl, že už nejsem ta vyděšená holka, která sem přijela. Já jsem Jessica Collins, odhodlána bojovat za svou zemi ať to stojí cokoli. Tohle je naše planeta a naše země, udělám všechno proto, aby to tak zůstalo.."

,,Páni. Tomu říkám proslov, Jess." Zasmál se.

,,A ještě něco...Taky tě miluju, Nicku." Rozzářily se mu oči štěstím.

Pevně mě objal a i já jeho. Bylo to pro mě příliš dlouhé. Vážně jsme tam stali dost dlouho a ještě k tomu byla zima. A já byla rozespalá.

,,Potřebuju, aby si se vrátil. Nechci, aby Robin pochyboval o mé důvěře. Vzpomněla jsem si, že když jsem přijela, tak mi táta řekl, že každý vlkodlak má jednu vyjmečnou schopnost. Mohl by si zajít za Jeffem a společně zjistit jakou má Caitlin?"

,,Mám spolupracovat s Jeffem?"

,,Vím, že ho nemáš rád, ale je to dobrý člověk. Caitlin je v nebezpečí, musí být pod stálým dohledem."

,,Tak dobře, hlavně tady buď opatrná."

,,Neboj, hele a čím to je, že máš rád jenom holky? Ani Jeff, ani Robin. Jenom Caitlin a Betty." Zasmála jsem se.

,,Neprovokuj, Jess." Zasmál a zamával na rozloučenou.

Také jsem mu zamávala a šla dovnitř. Venku byla vážně zima. Bundu jsem opět vrátila na své místo a šla si lehnout. Zítřek zřejmě nebude o nic lepší. Budu se muset vrátit na té motorce zase zpátky..