Tanec s vlkem?

14~ Volná hodina ~

,,Víš...Nick už trpěl dost dlouho. Myslím, že si fakt fajn holka a někoho takového si zaslouží.."

,,Děkuju, ale fakt si myslím, že se pleteš."

,,Možná trochu fantazíruju. No nic, mám teď jinou hodinu, než ty, ale pak máš anglinu, ne?"

,,Jojo."

,,Tak zatím."

Zamávala jsem jí a šla do třídy na svou hodinu. Sedla jsem si do lavice a čekala na vyučujícího. Místo toho tam přišla paní ředitelka.

,,Dobrý den, profesor Trump nečekaně onemocněl a já mám teď hodinu jinde, takže nemáme záskok. Výjimečně máte volnou hodinu. Jděte klidně ven nebo jen na chodbu, ale když zůstanete tu, tak tišeji ostatní se učí." Ředitelka odešla a všichni začali jásat.

Zasmála jsem se nad tím a šla se procházet po chodbě. Všude po zdech byli zajímavé kresby a obrazy. Nikdy jsem umění moc nemusela, ale Max to miloval a díky tomu mě to taky tak trochu chytlo. Dál jsem se procházela a vtom někdo otevřel dveře učebny Dějepisu a stáhl mě dovnitř, byl to Nick.

,,Musím s tebou mluvit.." Řekl mi.

,,Neměl bys být na hodině?"

,,Můžu si dovolit zameškat. Mluvili jste s tátou o něčem? A stalo se v tom lese něco?"

,,Já bych měla být ta co tu má pokládat otázky."

,,A to jako proč?"

,,Protože si mi ještě nevysvětlil proč si střílel po tom vlkovi a proč si tam vůbec byl."

,,Už jsem ti to řekl, procházel jsem se."

,,To ti nežeru..Nicku, proč mi lžeš?"

,,Je to složitý..nemůžu ti to říct."

,,Proč?"

,,Odpovědi jsou někdy nebezpečné."

,,Ale.." přerušil mě tím, že mi dal ruku před pusu. Rukama jsem mu naznačila otázku "Co se děje?"

,,Někdo tu je. Pojď!" Pošeptal mi, chytl mě za ruku a někam táhl. Schovali jsme se do opravdu malé komůrky. A s Nickem jsme byli hodně blízko u sebe. Někdo vešel do místností..profesor Lenkburk. Poznala jsem ho podle hlasu. Ten jeho slizký hlas poznám snad vždycky. Nick se na mě podíval a podle jeho výrazu si až teď všiml jak moc jsme blízko. Bohužel se nikdo z nás nemohl pohnout, jelikož všude okolo byli košťata a to jsme ještě doufali ať na nás nic nespadne. Nick mi naznačil ať vůbec nic neříkám. Tak jsem tedy mlčela jako hrob. Nick také nic neříkal a zatím se snažil potichu posunout, abysme měli víc místa. Ovšem se mu to nevedlo. Kdykoli se pohl tak věc okolo něj taky. Radši to vzdal, aby neudělal žádný hluk, který by nás mohl prozradit. Prostě jsme jen stáli a poslouchali. Bylo hrozně blbě slyšet. Nevěděli jsme jestli tady vůbec někdo je. Když už jsme chtěli zkusit vylézt, slyšeli jsme ho.

,,No tak, kde je ta blbá složka? Tady! Jessica Collins...přestěhovala se sem kvůli smrti své matky." Potom už jsme jen slyšeli, jak se zavřeli dveře.

Vylezli jsme ven a všechno začlo padat. Sesbírali jsme všechno a dali to zpátky. Úklidovou místnost jsme rychle zavřeli a i když jsme slyšeli, jak to všechno zase padá, nechali jsme to být.

,,Proč vyhledával tvou složku?" Zeptal se.

,,Já nevím..."