Tanec s vlkem?

4~ Annabeth a Dylen ~

Nádherný šedivý vlk se procházel kousek od nás...

Od malička jsem měla ráda vlky. Chtěla jsem jít za ním, ale Nick mě zastavil. Zakýval hlavou do nesouhlasu.

,,Proč?" Zašeptala jsem, ale vlk se na nás otočil a my schovali hlavy zpátky za strom.

Nick si dal prst před pusu na znamení, abych byla zticha, přikývla jsem a zatajila dech. Naklonil se ke mě a něco mi skoro neslyšitelně pověděl.

,,Počkej tady a ani se nehni!" Pak se odtáhl.

Pevněji sevřel kuš v ruce a oddaloval se odemě. Ještě jednou mi naznačil ať sem sticha a pak se otočil zády ke mě. Zamířil, vystřelil, ale minul a vlk zmizel ve tmě. Ještě chvíli čekal, jestli se vlk neobjeví a já zatím běžela domů. Proč by toho vlka zabíjel? Utekl odněkud nebo se tu zničehonic objevil? Bylo to zvláštní. Už jsem na to dál nemyslela a konečně propadla do říše snů...

(....)

Budík mi zazvonil v 07:15 hodin. Dala jsem si sprchu, oblékla se, učesala, trochu namalovala, vyčistila zuby, nasnídala, připravila svačinu a vyšla z domu. Peter mi nabízel, že mě sveze, ale já se radši projdu. Stále jsem mu nedokázala říkat "tati", ale vypadalo, že to chápe i když bylo vidět, že ho to i raní. No a aby toho nebylo málo tak je tu problém číslo dvě. Mám jít doprava nebo doleva? Okey. Ztrať se, trubko. Tak třeba doprava. Chodí tam více lidí než na levé straně a hlavně tak v mém věku. Celou dobu jsem pronásledovala jednu holku, až se na mě podezíravě podívala. Otočila se a došla ke mě.

,,Ahoj. Potřebuješ něco?" Zeptala se.

,,Ahoj..omlouvám se, že tě tak sleduju, ale jsem tu nová a nevyznám se tu.."

,,Jsem Annabeth Siercová. Co hledáš?" Představila se a podala mi ruku.

,,Jessica Collins. Taneční školu Starlet, víš kde je?" Ruku jsem přijala.

,,Jasně zrovna tam jdu. Jsi dcera Petera Collinse, že?"

,,Ano. Jakto, že se každý zajímá o dceru chlapa, který dělá v železářství?"

,,To víš, jsme malý město." Zasmáli jsme se.

Konečně jsme došli ke škole. Byla nádherná! Neuvěřitelně prostorná. Neváhala jsem a vydala se svému snu vstříc. Zatím co jsme procházeli budovou školy a já byla čím dál víc ohromená snažila jsem se co nejvíce zjistit o Annabeth.

,,Jak dlouho tu studuješ?"

,,Už rok."

,,A jak dlouho se věnuješ tanci?"

,,Asi 4 roky, ty?"

,,Přibližně 8 nebo 9 let."

,,Vau. To musíš být vážně dobrá. Jaké si měla hodnocení, když si odcházela?"

,,No..bez chyby."

,,Přijímačky máš v kapse."

Obě jsme se zasmáli a pokračovali v prohlídce. Annabeth řekla, že si jde něco koupit k pití tak ať na ní počkám. Našla jsem si tedy lavičku a sedla si na ní. Když tam byla přes 10 minut rozhodla jsem se jí jít hledat. Omylem jsem strčila do jedné holčiny.

,,Promiň. Moc se omlouvám. Neviděla jsem tě." Omluvila jsem se.

,,Tak se příště koukej. Mohla bys mi zničit šaty! Pako! Radši tudy nechoť, nováčku!"

S těmito slovy odkráčela. Vůbec jsem nechápala co to mělo znamenat. Namyšlená fiflena. Typický. Na každý škole jedna taková je. Konečně jsem zahlédla Annabeth.

,,Nemáš tušení kdo je ta holka?" Zeptala jsem se.

,,Jo. Královna školy Dylen. Tu nechceš naštvat. Pojď. Ředitelka tě už hledá."

Šla jsem tedy sní a na Dylen kašlala.

,,Já tam chodit nemám, ale počkám tady, aby si trefila do třídy."

,,Dobře. Moc díky, Betty."

,,V pohodě. Tak už běž."

Jen jsem jí zamávala, zaklepala na dveře a vstoupila. Ředitelka vypadala velmi sympaticky.....