Tanec s vlkem?

60~ Překvápko u skříněk ~

Jess: Profesor je pryč a já chci pravdu. Sraz v parku pod kaštanem...

Nechodila jsem ani zpátky a šla do parku. Chtěla jsem vědět kdo je Weit. Chtěla jsem vědět co všechno ví, proč mě sledoval a co ode mě vlastně chce. Ani po deseti minutách nikdo nepřicházel.

Jess: Říkal si, že když se zbavím profesora, tak se ukážeš! Kde jsi? Není to fér.
Weit: Neříkal jsem, že se ukážu, ale že mě budeš potřebovat.. Jdi domů, je pozdě.
Jess: Jsi tady, že ano?
Weit: Proč myslíš?
Jess: Neodpovídej otázkou! Ano nebo ne?
Weit: Ano.
Jess: Proč se schováváš?
Weit: Poznala bys mě..

Byla poslední slova, co jsem přečetla, než mi došla baterie. Nojo, to bych nebyla já, kdybych ho nezapomněla nabít. Vzhledem k tomu, že bylo pozdě a Weit by určitě nepřišel až ke mě, tak jsem se zvedla a šla. Pořádně jsem se ještě rozhlédla, ale bylo to beznadějné. Vzhledem k tomu, že jsem všechny věci měla u sebe, tak jsem šla rovnou domů a nevracela se k Nickovi. Doufám, že bude Caitlin v pohodě, musí to být pro ní těžké. Při cestě jsem se zamyslela nad tím, co mi naposledy napsal. Takže se známe? Nebo jsem ho možná jenom zahlédla? Třeba celou dobu chodí k nám do školy? Byla jsem doma. Zalehla jsem do postele a během chvilky usla....

(....)

Konečně pátek. Sice tanec miluju, ale ty ostatní předměty mě úplně drtí. Udělala jsem vše, co se ráno dělat má a vycházela z domu. S Peterem jsme se už docela dlouho nebavili. Buď mám nějaký průšvih, který musím řešit a nebo je v práci. O víkendu na sebe snad budeme mít víc času. Už jsem byla pryč z lesa, takže jsem doufejme byla v bezpečí.

,,Ahoj, Caitlin. Tak jak se cítíš??" Zeptala jsem se jí, když jsem ji zahlédla.

,,No.. Docela to jde. Vůbec jsem nechápala, co se to se mnou děje. Kluci mi to tak nějak vysvětlili. Ty jsi jako já?"

,,Ano a nemusíš se bát. Dokud budeš s námi, tak si v bezpečí. Hlavně se nebav s nikým, kdo se jmenuje James Dunwrook, jasný?"

,,Dobře, půjdu najít Jeffa." Řekla, když jsme už byli u školy. Přikývla jsem.

Dávala jsem si do skříňky věci a vedle se objevil Nick s růží v ruce. Opřel se a usmíval se na mě. Podal mi ji a já mu poděkovala. Dala jsem si ji taky do skříňky.

,,Za co byla?"

,,Jen tak, aby ses cítila líp, potom co se včera stalo."

,,Tak děkuju, je úžasná... Hele, támhle je Jeff. Potřebuju s ním mluvit, uvidíme se na hodině."

Ve spěchu jsem mu zamávala a došla k Jeffovi. Stoupla jsem si za jeho skříňku a čekala až ji zavře. Zavřel a já na něj vybafla. Ovšem to vypadalo, že se vůbec nelekl.

,,Jakto?" Hned věděl, co tím myslím.

,,Slyšel jsem, jak se chechtáš." Zasmáli jsme se. ,, A měla by ses vrátit, aby nám tu pan White nezačal žárlit." Zašklebil se.

,,Proč by měl..."podíval se na mě tím pohledem co říká "no proč asi". Nejspíš viděl tu kytku. Dále jsem to nerozebírala a rovnou přešla na otázku.

,,Zjistil si něco víc o tom rituálu?"

,,Ne, všude se píše to samé."

,,Tak fajn. Půjdu už na hodinu. Jo a hledala tě Caitlin."

,,Díky, jdu jí najít."

,,Jeffe.." Otočil se. ,,Potřebuje tě víc, než kdykoli předtím..."