Tanec s vlkem?

43~ Více času se poznat ~

,,Můžu se zeptat?" Jen přikývl. ,,Kdo je Mary?"

,,Mary je moje mladší sestra."

,,Co se jí stalo?" Zeptala jsem se opatrně, protože jsem poznala, jak moc to Nicka bolí.

,,Vlkodlaci nesmí na svatou půdu, kromě alfy. James nás našel a..." nedokázal to vyslovit a já ho naprosto chápala. Přerušila jsem ho a dala svou ruku na tu jeho.

,,Chápu to. Nemusíš to slovo vyslovovat. Taky ho nesnáším. Je mi to vážně hrozně líto." Odendala jsem ruku pryč.

,,Díky. Znám tě pár dní, ale připadá mi, že se známe už věčnost. Mám pocit, že ti můžu říct cokoli." Ani jednou neuhnul pohledem a všechno mi to řekl upřímně do očí.

,,Mám to stejně. A omlouvám se, jestli jsem byla ze začátku trochu nedůvěřivá."

,,V tvojí situaci to chápu a byla si v pohodě."

,,Vážně?"

,,No..možná si trochu přeháněla." Zašklebil se.

Drkla jsem mu do ramene a zasmála se. Ještě chvíli jsme si povídali. Naše téma rozhovoru byli filmy, knížky, zpěváci, herci, taneční skupiny. Měli jsme víc času se poznat. Zjistila jsem šokující věc a to, že Nick moc nemusí Marvel. To vážně nechápu. Kdybych měla ukázat na jednoho člověka na celý planetě, který nemá rád Marvel, tak žádného neznám. Teda až doteď.

,,Máme ještě hodinu a já musím za tátou. Tak se uvidíme na zkouškách." Řekl mi.

,,Fajn. Hodně štěstí."

,,Jess?" Podívala jsem se na něj. ,,Nevzdávej to." Usmáli jsme se a Nick odešel.

Chvíli jsem ještě zkoušela a pak jsem se zbalila a šla na chodbu. Snažila jsem se všudemožně najít holky, ale ani jedna tu nebyla.

,,Jess." Zavolala na mě Betty z druhé strany chodby. Celá udýchaná ke mě přiběhla.

,,Co se děje?"

,,Nic vážného. Jen hledají vyníka rozbitého zrcadla." Zasmála se.

,,Úplně jsem na to zapomněla. Půjdu říct, že jsem to byla já."

,,Nechoď. Ptaj se holek, ale myslí si, že to byl nějaký kluk, takže si v pohodě."

,,Ale je to nespravedlivé.."

,,Jess, nebuď srab. Lenkburk toho využije."

Sice se mi nelíbila myšlenka, že by to za mě někdo jiný odskákal, ale když teď vím pravdu, tak nemůžu riskovat být s profesorem sama. Tak jsem tedy přikývla a Betty někam odešla. Kolem mě prošel Jeff a něco si mumlal pro sebe. Říkal to velmi potichu, ale i tak jsem to slyšela. Už jsem musela mít lepší sluch, čich i zrak. Bojím se toho co přijde dál.

,,Já jsem žádný zrcadlo nerozbil, nechápu proč si myslí, že jsem to byl já.." ihned jsem k němu přiběhla.

,,Jeffe? Za to můžu já..Půjdu jim to hned říct." Řekla jsem mu provinile.

,,Počkej!" Rozesmál se. ,,Dělal jsem si srandu. Slyšel jsem, jak o tom mluvíte."

,,Tak to je dobře, ale i tak bych to měla jít říct."

,,Opravdu? A co profesor?"

,,Co ty víš?"

,,Že tě nemá zrovna moc v lásce. Místo toho, aby si strávila s ním hodinu po škole, tak radši pojď se mnou, dokud máme volno."

,,Já nevím. Musím ještě trénovat na zkoušku."

,,To můžeme taky. Přece mě nenecháš jít samotného."

Dělala jsem, že hodně dlouho přemýšlím. Když už jsem chtěla přikývnout, Jeffa zajímalo něco jiného. Otočila jsem se směrem, kterým se díval a zahlédla Betty s Caitlin...