9.kapitola ✓

618 19 0
                                    

Rebecca

Byla jsem ráda, že se tu oba tak rychle ukázali. Byla jsem konečně mezi svými přáteli a tak šťastná. Sice jsem jim musela říct vše co se stalo. Teda hlavně Nathanielovi, protože Lisa většinu věděla, ale i tak jsem to řekla oboum. Vynechala jsem tu část s tím jak se mi zjevila moje vlčice, protože to by je asi porazilo. Celé odpoledne i kousek večera strávili se mnou. Vše co taťka nachystal jsme společně snědli. Podívali se na film a Lisa s Nathanem vyprávěli jaký měli den ve škole. Lisa mi ještě slíbila, že jak zítra dojde donese mi sešity, abych si je mohla opsat. Když odešli šla jsem do svého pokoje jelikož jsem vůbec nenašla svoje rodiče. Kde by asi tak mohli být? Myslela jsem, že aspoň na večeři budou s námi, ale vůbec se neobjevili. Ani mi nepřišli říct, že někam jdou. Nedávalo mi to smysl. Nikdy jsem si nevšimla, že by v tuhle hodinu nebývali doma. Možná se šli projít. Pomyslela jsem si, ale naposledy když jsem je zaslechla bylo víc hodin když byli venku. Budu se už muset na to zeptat. Lehla jsem si do postele a šla spát. Byla jsem velmi unavená. Během chvilky mě spánek přemohl a já usnula.

Vypravěč (sobota)

Když se Rebecca probudila bylo slunné ráno. Na budíku bylo 8hodin ráno. Vstala a šla se do koupelny osprchovat, vyčistit zuby a převléct. Když byla hotová šla do kuchyně. Tam už byli oba její rodiče. Přemýšlela nad tím jestli by se jich měla zeptat kde včera večer byli, ale rychle tu myšlenku zahnala. Pozdravila a usedla ke stolu kde už měla nachystanou snídani. Poděkovala a začala jíst. Po snídani šla do obývacího pokoje a zapla si televizi. Nic co by ji zajímalo v ní nedávali a tak ji zase vypla. Rozhodla se, že pomůže rodičům s výzdobou na oslavu, která měla být jak v domě tak na zahradě, ale to jí ani jeden nedovolil. Šla zpět do svého pokoje a lehla si do postele. Vzala z nočního stolku telefon a odemkla ho. Hned na ni vyskočily dvě zprávy. Jedna od Lisy a druhá od Nathaniela. Obě si přečetla a pak jim na ně odepsala. V obou SMS bylo psáno, že dorazí před obědem, aby mohli pomoct s výzdobu a vším možným okolo oslavy. Včera se totiž dozvěděla, že Lisa slíbila pomoc a taky to hodlá splnit. Bohužel do toho navezla i Nathaniela. Mu to, ale vůbec nevadilo. Byl rád, že může pomoct a taky být Rebecce na blízku. Nedokázal si představit, že by ji na blízku neměl. Cítil k ní silné pouto, ale nevěděl proč. Vždy ji přeci bral jako kamarádku, ale v posledních dnech z toho začínalo být něco víc.

Celé dopoledne Rebecca proležela v posteli s knížkou v ruce. Četla nějakou knihu o vlkodlacích. Doufala, že něco v té knize bude aspoň pravda, ale nevěděla vůbec nic o jejím budoucím životě a tak ani o tom co v té knize mohla být pravda. Kniha se jí líbila. Měla ji moc ráda i když už ji četla hodně krát. Stejně v ní nic nového nevyčetla. Kolem oběda někdo zvonil u dveří. Musel to být Nathaniel s Lisou. Taky, že byli. Když jim otevřela tak se spolu pozdravili a objímali se chvíli. Pak je pustila dovnitř. Oba dva se rozhlédli a nikde neviděli její rodiče. Všichni pak šli do zahrady kde už byla výzdoba skoro hotová. Pozdravili a Beccy poslali zpět do domu. Jakmile bylo vše na zahradě hotové tak se všichni čtyři pustili do domu, ale jen v přízemní. Jediná kuchyň zůstala bez ozdob. Po výzdobě se vrhli na občerstvení. Bylo toho hodně. Když už měli vše hotové tak si šli všichni odpočinout do obýváku s šálkem kávy. Přišla za nimi i Becca, které už to očividně v pokoji nebavilo. Posadila se na sedačku mezi Lisu a Nathaniela. O něčem se bavili, ale Becce to bylo jedno. Poslouchala a byla ráda když mohla být s nimi. S jejími nejbližšími. Podívala se na hodiny nad krbem a bylo šest večer. Venku už se stmívalo. Byl čas na večeři. Její matka se zvedla a šálky od kávy odnesla do kuchyně a začala vařit večeři. Vlastně ani neobědvali a určitě už měli všichni hlad. Po asi půl hodině bylo vše nachystáno a ona je zavolala k večeři. Všichni se zvedli a šli do kuchyně kde už bylo vše nachystané na stole.

Po večeři si ještě chvíli povídali. Pak, ale Nathanielovi zazvonil telefon a to už mu volal jeho otec, aby šel domů. Lisa též musela odejít. Rebeccy otec se nabídl, že je odveze domů, aby nemuseli v tuhle hodinu chodit pěšky. Nic nenamítali jen poděkovali. Rozloučili se s Beccy a její mámou. Becca byla unavená a tak si šla ještě odpočinout. Zítra má být její den a ona se potřebovala prospat nejlépe beze snů.

Nathaniel

Dorazil jsem domů úplně unavený, ale tak nějak příjemně. Věděl jsem, že je to pro Rebeccu a tak jsem byl šťastný, že jsem se mohl angažovat. Samozřejmě i Lisa tam byla a odvedla velký kus práce. Hlavně její rodiče do toho byli tak zapálení. Rodičům jsem oznámil, že jdu spát a ani je nenapadlo řešit co mi je. Paní Jacksonová totiž volala mým rodičům i Lisiným. Takže rodiče byli obeznámeni. Otevřel jsem dveře od pokoje a rychle do něj vklouzl. Lehl si únavou na postel a přemýšlel nad zítřkem. Bude to skvělá oslava. Pozvaní byli samozřejmě lidi ze školy a taky naši rodiče (Lisy a Nathaniela).

Stále jsem musel myslet na ni. Na Beccu. Moc jsem nevěřil tomu co nám v pátek říkala. Možná se to časem dozvím úplně vše. Podíval jsem se na hodiny a byla přesně půlnoc. Vzal jsem mobil do ruky a začal psát zprávu.

Dráha Rebecco. Dnes je tvůj velký den. Je to tvůj den. A tak Ti přeji hodně štěstí, zdraví, lásku a mnoho úspěchů jak v osobním životě tak i ve škole.
Tvůj nej kamarád Nathaniel
P.S.: Užij si to dnes

Zmáčkl jsem tlačítko odeslat. Za chvíli mi došla doručenka o tom, že zpráva byla přijata. Rozhodl jsem se už jít, ale spát ať jsem na dnešek čilí jako rybička.

Tak a máme tu další kapitolu. Doufám, že se bude líbit.
Přeji příjemné čtení.
Vždy Vaše
Misenka_H 🤗

𝓩𝓻𝓸𝔃𝓮𝓷𝓪́ 𝓹𝓻𝓸 𝓐𝓵𝓯𝓾 ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat