𝓩𝓻𝓸𝔃𝓮𝓷𝓪́ 𝓹𝓻𝓸 𝓐𝓵𝓯𝓾 ✓

17.kapitola ✓

Udělám vám radost a dnes vydám 4 kapitoly 🤗

Vypravěč

Šli spolu ruku v ruce do jejího domu. Byli tam už všichni. Ozývali se hlasy z obýváku. Někdo tam hodně zvyšoval hlas až křičel. Podle toho poznali, že to byl Alfa. Křičel po těch co přišli pozdě. Kdyby nebyla tak krotká určitě by někomu mohla ublížit a nedej bůh zabít. Nikdo nevěděl jak se bude po první proměně chovat. Mohla být tak klidná a v klidu jen proto, že už byla označena? Nikdo neví. O bílých vlcích se toho celkově moc neví. Rodí se jich tak strašné málo a přitom jsou tak krásní. Došli do obýváku a Alfa stále chodil sem a tam. Pak se zastavil a letmo se podíval na syna. Poté si prohlédl budoucí snachu. Usmál se. Přišel blíž k ní.
„Běž si odpočinout. Dnes toho na tebe bylo moc.“ Jí se, ale odpočívat nechtělo. Byla celá natěšená z toho, že konečně uvidí kde bydlí její chlapec.
„Jsem v pořádku.“
„Řekl jsem, že si půjdeš odpočinout a to taky uděláš. Nathanieli odveď ji do pokoje a ať si pořádně odpočine. Potřebuje to.“ řekl se zvýšeným hlasem Alfy.
„Ano Alfo.“ odpověděl a táhl ji hned do jejího pokoje. Vůbec to nechápala. Bylo jí to vidět na očích a určitě by ráda zjistila vše o chodu smečky a dalších věcí, ale ona přeci musela jít odpočívat. Aspoň tam s ní byl on a dělal ji společnost. Když došli do pokoje tak ji položil na postel a lehl si vedle ní. Dívali se mlčky jeden druhému do očí. Po chvíli ji přemohla únava a ona usnula. On tam stále ležel a díval se jak jeho družka spí. Bohužel už tu nebude až se vzbudí. Musí ještě něco zařídit a to mělo být pro ni překvapením.

Odešel. Jeho i její rodiče spolu ještě diskutovali. Vyšel z domu. Nasedl do auta a odjel. Jel do města vyřídit pár věcí. Musel. Nechtěl být bez ní už ani den. Zašel do realitní kanceláře. Věděl, že vedle jeho rodného domu se rodina, která tam žila odstěhovala a teď je ten dům volný. Bude to muset, ale přeci říct potom i rodičům. Má své vlastní vydělané peníze, protože pracuje ve svém volném čase v otcově firmě. Jeho otec, Alfa byl vážený člověk v tomhle městě. Většina členů smečky bydlela na okrajích města. On stále bydlel s rodiči. Je to přeci syn Alfy. On se, ale chtěl přestěhovat do svého domu, aby už nemusel bydlet s nimi. Teď chtěl žít se svojí láskou, družkou, ženou kterou miluje nade vše. Musí to udělat. Chce žít a být jen s ní. Nikdy nic nechtěl tolik tak jako teď být s ní. Mít ji jen pro sebe.

Dojel před velkou budovu. V ní byla ta realitní kancelář, která ten dům prodávala. Vešel dovnitř budovy. Hned u dveří byla recepce a nad ní cedule kde se kdo nachází. Bylo v budově více firem. Menších. Podíval se ve kterém patře je ta realitní kancelář a rozešel se ke schodům. Šel do prvního patra. Rozhlédl se. Pak šel znovu. Zvolil si směr cesty. Šel doprava. Po chvíli narazil na dveře. Bylo na nich napsáno Realitní kancelář Stink Hellerová Anna. Zaklepal. Ozvalo se „Dále.“ a on vešel dovnitř. Byl tam asi patnáct minut. Poté vyšel i s nějakou mladou slečnou. Mohlo ji být dvacet pět let.  Sešli schody dolů a přes recepci ven z budovy. Nasedl s ní do auta a jeli k tomu domu. Nikdo si jich nevšiml. Pár členů smečky hlídali jeho dům, ale asi byli na druhé straně, protože když jeli kolem jeho domu nikdo tam zrovna nebyl. Všiml si, ale otcova auta. Takže ten musel být doma. Zastavili před domem a vystoupili z auta. Slečna Hellerová odemkla dům a začala mu ho ukazovat. Dům se mu líbil a doufal, že se bude líbit i jeho milované Rebecce. Slečna Hellerová se ho stále na něco ptala a on ji odpovídal. O něčem se stále bavili. Říkala mu, že se dům prodává i s vybavením, že stojí v žádané lokalitě. Řekla mu i cenu domu a on s ní souhlasil. Peníze nehráli vůbec žádnou roli. Věděl, že na to má. Bylo mu jedno kolik peněz dá do domu. Hlavně, aby mohl být s ní sám. Vyšli z domu, nasedli do auta a jeli zpět do kanceláře. Tam podepsal smlouvu a dostal vše potřebné. Hlavně klíče od domu. Slíbil, že peníze převede hned jak dojde do banky. Nerad používal internetové bankovnictví. Byl asi ze starší školy kde se vše řešilo v bance. Odjel do banky a tam vše zařídil. Teď už to byl jeho a její dům. Jejich domov. 

---

Rebecca se probudila a zjistila, že je v pokoji úplně sama. Podívala se na okno. Viděla tam oblohu a na ní pár mráčků. Jinak venku bylo hezky. Podívala se na mobil. Bylo na něm třináct hodin. Už bylo odpoledne. Spala asi tři hodiny. Sedla si a rozhlížela se po pokoji. Nikde nikdo. Ani malej chlupáč tu nebyl. Ten přeci zůstal dole v kuchyni. Vstala z postele a šla pryč z pokoje. Sešla schody a vešla na menší chodbu. Z ní šla rovnou ke dveřím do kuchyně. Tam nikdo nebyl. Jen malý chlupatý vlček. Seděl a čekal u linky. Šla k němu. Sklonila se, vzala ho do náruče a začala ho drbat za ušima. On jen slastně vrněl. S chlupáčem v ruce vytáhla dvě misky a položila je. Otočila kohoutkem a pustila vodu. Vzala jednu misku do ruky a napustila do ní vodu. Pak vodu zastavila a malého chlupáče položila zpět na zem. Vytáhla z lednice syrové maso. Nakrájela ho a dala do druhé misky. Poté obě misky vzala do ruky a šla ke dveřím na zahradu. Chlupáč šel poslušně za ní. Vešla na zahradu a lehla si na jedno lehátko, které tu byli. Misky položila vedle lehátka a chlupáč začal jíst.