5.kapitola ✓

896 25 4
                                    

Vypravěč

Když měli vše nakoupeno rozhodly se jít do kavárny na kávu. Jenomže Lisa ji tam nechala pak samotnou. Musela jít koupit dárek pro svoji kamarádku Rebeccu. Stále nevěděla co jí má koupit. Přeci jen ona měla vše co chtěla a taky si to mohla koupit sama. Lisa šla kolem obchůdku s řetízky. Vešla dovnitř a dívala se po nějakém, který by ji zaujal. Vzpomněla si, že její kamarádka chodí ráda po lese a když se dívaly na Twilight ságu tak se jí líbil Jacob. Ten byl přeci v tom filmu vlk. Rozhlížela se jestli tam nenajde řetízek s přívěskem vlka. Po chvíli jeden našla. Byl poslední. Nádherný. Vypadal jako by vyl na měsíc. Proto se rozhodla ho vzít. Přišla k ní prodavačka.
„Už máte vybráno slečno?" zeptala se ji.
„Ano. Mám. Vezmu si ten s tím vlkem."
„Dobrý výběr. Je tu poslední. Chtěla by jste na něj i krabičku?"
„Ano a můžete mi ukázat jaké máte? A nebo spíše nějakou, která by se k tomu hodila?" prodavačka chvíli koukala do šuplíku a pak vytáhla krabičku ve tvaru vlka, který leží. Ukázala ho dívce a ta kývla hlavou a byla nejvíce spokojená. Konečně má dárek pro svou kamarádku. Zaplatila a šla zpět za ní do kavárny.

Rebecca

Lisa mě tu jen tak nechala a odešla pryč. Po asi půl hodině se vrátila a zářila jak sluníčko. Je super, že už se na mě konečně nezlobí. Budu ji potřebovat, aby mi pomohla vybrat pár lidí ze školy na tu párty, ale určitě tam nehodlám pozvat Marka a Tylora. Posadila se vedle mě a stále se usmívala. Najednou mě to její věčné usmívání znervózňovalo. Byla krásná když se usmívala. Úsměv ji tak strašné slušel. Najednou se mi udělalo zle. Zamotala se mi hlava. Lisa si toho všimla a hned se přesunula ke mně.
„Je ti něco?"
„Ne jen se mi zamotala hlava. To bude asi z toho, že jsem dnes jedla jen ráno snídani než jsem odešla z domu." řekla jsem a ona se na mě podívala a jako by mě tím pohledem kárala za to, že jsem dnes nic nejedla.
„Tak to, abychom si zašly na něco k snědku." řekla. Položila na stůl bankovku a chytla mě okolo pasu. Já se jí chytla kolem ramen. Vzala ještě naše věci a šly jsme pomalu k jedné restauraci. Posadila mě na pohovku, která byla u stolu. Byl to box asi pro 4-6 lidí. Posadila se vedle mě a tašky odložila vedle sebe. Měli jsme toho hodně a tak se divím, že to všechno unesla a ještě se starala o mě. Byla jako moje matka. Vypadala teď tak. Bylo to hezké, ale divné zároveň. Nad tím jak se chová moje kamarádka jsem musela protočit očima. Až se tohle dozví moje matka tak mě asi zabije, že jsem celý den nic nejedla atd. Prostě jako každá starostlivá matka. Stále nic neříkala jen se na mě dívala. Když viděla, že jsem protočila očima usmála se.
„Za chvíli ti bude líp Becco." řekla mi konejšivě.
„Já vím, ale tohle se nesmí dozvědět mamka. Prosím nebudeme ji tohle říkat. Zase bych měla přednášku o tom, že jíst se musí atd. Tohle fakt nepotřebuji." řekla jsem prosebně a ona jen kývla na souhlas a ještě dodala.
„Ale je fakt, že by jsi měla. Na to nezapomínej a teď se pořádně najíš. Na to si dohlédnu." ještě se na mě podívala a zamračila se na mě. Jako kdybych slyšela mamku. V tom nás vyrušil číšník, ale já je najednou přestala vnímat. Jako kdybych byla mimo.

***

Najednou byla všude tma. Podívala jsem se kolem sebe a všude bylo černo. „Haló." zavolala jsem, ale nikdo a nic se neozvalo. Chtěla jsem odsud, ale nemohla jsem. Byla jsem tu uvězněna. Náhle se ke mně něco přibližovalo. Vůbec jsem nevěděla kdo nebo co to bylo. Když to bylo ani ne 3 metry ode mne všimla jsem si, že to je bílý vlk s modrýma očima. Vůbec jsem to nechápala. Chtěla jsem utéct, ale moje nohy jakoby mě neposlouchaly. Jen jsem tam tak stála a dívala se jak se ke mně ten bílý vlk přibližuje. Byl větší než v mých snech. Když stál ani ne pár kroků ode mne. Začal se sklánět. Jako kdyby si chtěl lehnout. Ano. On si lehl. Nic nedělal. Jen na mě zíral. Vůbec jsem nechápala co se to děje. Vlk náhle zakňučel. Poté zvedl hlavu a pobídl mě, abych ho pohladila. Celá jsem stuhla. Najednou se zvedl a šel blíž ke mně. Stálá jsem tam a stále jsem se bála. Vlk se okolo mě prošel a pak mi dal svoji velkou hlavu pod ruky. Začal hlavou neohrabaně škubat. Dala jsem ruku na jeho hlavu a začala ho drbat na ušima. Zavrněl jako kočka. Zřejmě se mu to líbilo.

𝓩𝓻𝓸𝔃𝓮𝓷𝓪́ 𝓹𝓻𝓸 𝓐𝓵𝓯𝓾 ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat