My vampire

6.kapitola

Zazvonil zvonek na přestávku. Jungkook se celou hodinu nenápadně díval na Taehyunga. Byl rád, když zazvonilo a on už čekal, že za ním půjde, ale místo toho k jejich lavici přišli nějakcí tři kluci a začali ho a i jeho kamaráda táhnout pryč.

Jungkook se zamračil. Naštvaně vydechl.

Nikdo mi ho brát nebude. pomyslel si a pomalu je následoval. Uviděl, jak s ním jdou do nějaké učebny. Ihned se schoval za další roh, aby ho neuviděli, jelikož se jeden z nich začal rozhlížet.

Poté všichni vešli a zavřeli za sebou. Jungkook se potichu přesunul ke dveřím a začal odposlouchávat.

,,Takže.. Budeš s námi šikanovat toho nováčka?" uslyšel Jungkook nějaký hlas. Nepoznával ho, nikdy ho neslyšel, ale ihned se mu zprotivil.

,,Vážně? To jste se za ty čtyři roky nepoučili? Já ho šikanovat nebudu! Ani vy ne! Nedovolím, aby mu někdo něco udělal!" uslyšel Jungkook pro změnu Taehyungův hlas. Uchechtl se. Bylo roztomilé, jak se ho zastával a přesto ani netušil, kdo ve skutečnosti je.

,,Tak Taehyungie se nám zamiloval! Jak roztomilé." Jungkook se uchechtl. Ten kluk, který to řekl, byl asi vážně dement. Je snad možné se do někoho zamilovat, když ho ani pořádně neznáš? Jungkook se nad svými myšlenkami uchechtl.

Jako kdybych věděl, co vůbec ta láska je. pomyslel si a když najednou uslyšel velkou ránu, tak se rychle sehl, aby viděl přes klíčovou dírku, co se tam děje.

Ihned uviděl Taehyunga, který ležel na zemi a chytal se za tvář. Ihned do něj začali kopat a Taehyung jen a jen prosil, ať ho nechají. Jungkook by mu pomohl, ale musel si uchovat masku stydlivého a tichého kluka.

Najednou však Taeho prošení ustalo.

Bezva. Ukopali ho do bezvědomí, dementi. pomyslel si Jungkook.

,,Taehyungu? Buzno, vnímáš?" začal s ním jeden z nich třást.

,,No to je v prdeli. Zdrháme!" řekl další a Jungkook rychle zaběhl za roh, aby ho neviděli. Když vyběhli, tak ihned šel do té učebny.

Mohl vidět Taehyunga, jak se snaží zvednout se ze země. Takže to asi hrál, aby ho pak nechali být.

,,Koo-kooku?" řekl Taehyung, když Jungkooka uviděl ve dveřích.

,,Tae." řekl Jungkook a šel k němu.

,,Ja-jak jsi m-mě našel?" zeptal se Taehyung a snažil se zase zvednout, ale Jungkook ho zastavil.

,,Šel jsem tudy a viděl ty kluky, jak odtud vyběhli. Viděl jsem, jak tě někam táhli předtím, tak jsem sem pak šel. Pojď, vezmu tě na ošetřovnu." řekl Jungkook a chtěl si ho vzít do náruče, ale Taehyung ho zastavil.

,,Počkej.. Já tam dojdu sám." řekl Taehyung a chtěl se zvednout, jenomže mu v tom zabránila velká bolest jeho domláceného břicha.

,,Ty sotva. Pojď, donesu tě tam." řekl Jungkook a vzal si ho do náruče. Taehyung se jen usmál a více se k němu přitulil.

,,Víš, že hezky voníš?" řekl Taehyung a Jungkook se uchechtl. On a hezky vonět? Ani si sám nevšiml.

,,Ty máš co říkat." řekl Jungkook. Měl přímo pod nosem tu nádhernou vůni a měl co dělat, aby se udržel.

Zanedlouho Taehyunga donesl na ošetřovnu, kde mu pár ran ošetřili.

,,Musíš s ním jít domů, protože bydlí sám a mohlo by se mu něco stát. Musíš tam být, alespoň do dnešního večera." řekla ošetřovatelka Jungkookovi. Ten přikývl.

V hloubi duše jásal. Bude alespoň pro příště vědět, kde Taehyung bydlí.

,,Hlídej si, kdy si máš to břicho a ten obličej namazat. Za několik dní to bude lepší, ale do konce týdne radši zůstaň doma. Kdyby se ti nějak moc motala hlava, nebo se ti chtělo třeba zvracet, nebo tak něco, volej záchranku, ano?" řekla ošetřovatelka Taehyungovi, který přikývl. Dala jim tedy ty mastičky a propustku ze školy pro Taehyunga. Došli si do třídy pro tašky a pak šli k Taehyungovi domů.

Kdyby jen někdo věděl, jakému nebezpečí tímto činem Taehyunga vystaví...

___

To je ale dlouhá kapitola, co? No tak to bude ta příští kratší xd.

No doufám, že vás tahle knížka baví, konečně se nám možná už začne něco dít. Ale vážně MOŽNÁ xd.

No a jelikož můj život je nuda a nic se neděje a nemám vám co říct a... Nevím co ještě, tak...

I purple yall!