24.kapitola

859 63 1
                                    

Taehyunga probudilo něco měkkého, jemného a vlhkého na jeho čele. Pokračovalo to přes spánky, tváře a když to došlo ke rtům, Taehyung se vzpamatoval a otevřel oči.

Nikde nic, ani nikdo.

,,Hej! Je tu někdo?!" zakřičel snad přes celý barák. Ve svém uchu uslyšel uchechtnutí.

,,Nekřič, babyboy. Jsem hned za tebou." zasmál se ten hlas z předešlého dne.

,,C-co po mě z-zase chceš?" řekl Taehyung. Byl nervózní a vystrašený.

,,Chtěl bych tě hned teď a tady tvrdě ošukat." řekl a Taehyung na svém zadku ucítil něco tvrdého. Věděl, co to je.

,,Ale není na to ten správný čas." řekl ten hlas.

,,A-a... Kdy bude ten s-správný čas?" zeptal se Taehyung ze zvědavosti.

,,Babyboy je nedočkavý?" zasmál se mu do ucha.

,,N-ne, jen z-zvědavý." řekl Taehyung. Uslyšel smích.

,,Tak dobře, jak myslíš. Naše poprvé bude, až já uznám za vhodné." zašeptal mu druhou větu ten 'někdo' do ucha a opět mu skousl ušní lalůček.

,,Ahh.." vydal ze sebe Taehyung nechtěně. Bylo to příjemné, ale nechtěl to na sobě nechat znát.

,,Někomu se to tady líbí, hm?" zasmál se mu do ucha a políbil ho na spánek.

,,Tak já už půjdu, ať nezmeškáš školu." řekl a bylo ticho. Taehyung si oddychl. Posadil se, šel vykonat osobní hygienu. Pak šel ke skříni.

Porozhlédl se po skříni. Rozhodl se řídit radami Kenty. Věděl, že se Jungkookovi líbí, když nosí mikiny. Jednou mu to řekl. Vzal si bílou, volnější mikinu a černé, celkem upnuté džíny.

Prohlédl se v zrcadle a najednou se mu omotaly něčí paže kolem pasu. V zrcadle nikoho neviděl, ale ty paže ano. Nechápal to.

,,Ty se chceš někomu líbit?" zašeptal mu ten 'někdo' do ucha.

,,N-nemusí tě to zajímat." odsekl ho Taehyung.

,,Ts, ts, ts. Takhle na mě nemluv. Jsem tvůj daddy a daddy vždycky musí vědět, kdo mu chce přebrat babyboye." řekl. Taehyung si povzdechl a dál mlčel.

,,Ale Tae. Prostě mi to řekni, třeba ti poradím." řekl.

,,N-no... Jedenomu k-klukovi. Jmenuje se... J-jeon Jungkook." vykoktal ze sebe Taehyung. Uslyšel uchechtnutí.

,,To je nějakej dement, ne?" řekl. Taehyung se na něj prudce otočil, ale i tak nikoho neviděl.

,,Takhle o něm nemluv! Je to úžasný člověk!" začal křičet Taehyung. Kdyby ho tam někdo takhle viděl, myslel by si, že je blázen. Uslyšel smích.

,,No tak jak myslíš. Ale stejně nakonec zůstaneš se mnou." řekl a pohladil ho po tváři. Taehyungovi po tváři stekla slza.

,,Ale babe. Nebreč. Slzy si nech až na naše poprvé, zažiješ tolik slasti, že z toho budeš brečet." řekl a pak bylo ticho.

Taehyung si opět povzdechl, ani nevěděl proč a šel dolů. Vzal si na cestu nějaké ovoce a vydal se do školy. Chtěl být co nejdál od toho úchyla.

Kdyby jen věděl, že ten 'úchyl' je všude, kde je on...

___

Chtěla bych se předem omluvit, pokud nebudou vycházet kapitoly, ale nemám na to moc náladu a ani čas. Ke psaní se dostanu vždycky jen někdy dopoledne a pak až večer. No budu se snažit pravidelně vydávat, snad se to bude dařit.

Snad se vám zatím tahle, zatím ne moc úchylná knížka líbí a dobrou noc.

My vampireKde žijí příběhy. Začni objevovat