Pod křídly fénixe

3. Spiderman, hobiti a skalní obři

"Tady jsou kartotéky. Všechny popsané písmeny od A po Z. Když zakládáte dokument, vždy si bedlivě přečtěte jeho hlavní název, je to většinou jméno investičního projektu, a poté ho založte do příslušného šuplíku, aby se dal lehce dohledat," vysvětlovala Margaret mezitím, co procházely přímo obrovskou kartotékou firmy. "Tady jsou veškeré smlouvy s developery, vedle v uličce zaměstnanecké smlouvy a dohody, v další informace o firmě, BOZP a GDPR. V poslední smlouvy s akcionáři," pokračovala. Elizabeth jen tiše přikyvovala a snažila si vše zapamatovat. Paní Margaret se otočila. "Vnímáte mě?"

"Samozřejmě," vyhrkla, "kývám hlavou." Ale až pozdě jí došlo, co je tady špatně.

Paní Bullová s otočkou protočila oči. "To je sice hezké, ale já to nevidím, když jdu před vámi," poznamenala a pokračovala ve vysvětlování, na což Elza už duchapřítomně odpovídala slovně.

Když se vrátily z kartotéky, ukázala jí místo u počítače, hned naproti náhodou seděla Silly, která se na ni zářivě usmála. Počítače administrativních pracovníků byly kolmo od kanceláře jejich vedoucí a nebyly v žádné samostatné místnosti, ale jen za vysokým dřevěným pultem s deskami, jež je dělil od zbytku patra, takže se se Silly při příchodu vidět nemohly.

"Tady budete pracovat. Věřím, že vám Silly bude do začátku pomáhat, je velice schopná," usmála se její nová šéfová.

"Děkuji, paní Margaret," usmála se vděčně blondýnka.

"Silly, vše jí prosím vysvětli. Kartotéku už zná, ale já na víc nemám čas," řekla a odešla.

"Kecá, chce jít na oběd," pronesla tiše Silly, když starší bruneta odešla. Elizabeth se pousmála, přehodila si kabát přes židli, kabelku hodila na stůl a znaveně si sedla. "Co je? Přejel tě buldozer?"

"Mám takovej pocit. Je toho raketa Silly a to tu jsem jen," podívala se na hodinky, "hodinu a půl. Co budu dělat, sakra?" Propadala menšímu zoufalství, jelikož měla v hlavě zmatek a obraz obličeje jejího nejvyššího šéfa, který měl pod přímým vedením právě administrativní oddělení, jak se později dozvěděla, jí také moc nepomáhal.

"Klídeček, bejby. Sedne si to, já byla taky vyděšená, ale ty máš mnohem větší smysl pro pořádek než já. Bude to cajk, uvidíš. Se vším ti pomůžu," usmála se konejšivě plavovláska naproti, odsouvajíc se na kancelářské židli.

"Nevím, co bych bez tebe dělala," vydechla zrzka.

"Ále, pojď, najíme se, dáme kafe, a já ti pak ukážu, co a jak tady, ju?" navrhla, ale to už se zvedala.

"To zní jako dost dobrej plán a toho kafe tři litry prosím, minimálně. Můžu si taky skočit na cígo?"

"Jasný, všichni chodí k bočnímu vchodu, ukážu ti to."

"Dík."

Silly provedla Elizabeth firmou a ještě jí zopakovala, kde co je. Na oběd si došly do bageterie, ale vzaly si to s sebou. Blondýnka jí poradila, že je lepší se mimo objekt moc dlouho nezdržovat, aby měla pojem o čase, že Margaret nesnáší pozdní příchody, přirozeně. Také jí ukázala, kde v případě nouze najde kávovar.

Po návratu z pauzy usedly za počítače, nebo spíš Elza a Silly jí ukázala, kde případně najde složky k zaevidování. Nechávali jim je v těch policích pod dřevěných pultem. Poté ji nechala, aby si sama odemkla obrazovku heslem, které jí Margaret musela dát na stůl, když byly pryč, a aby sama našla Excel, ve kterém musela vytvořit novou tabulku. To jí problém nedělalo, učila se to na škole.

Den ubíhal a Elza se už pomalu začínala orientovat. Každou listinu, jenž přepsala do počítače, posléze odnesla do kartotéky, a ještě po dohledem Silly, ji založila do správného šuplíku. Odpoledne si ji zavolala Margaret, přes telefon, kterého se zrzka nejdřív strašně lekla.