Pod křídly fénixe

16. Překvapení u večeře

Nakonec se o to vážně postaral, ale ne tak, jak si Elizabeth původně myslela. Jeli autem, řídil samozřejmě on a zapnul jí vyhřívané sedačky, přičemž se na něj pobaveně uculila. Nutno poznamenat, že měl celou cestu ruku na jejím stehně a ona si to náramně užívala. Seděla pohodlně uvelebená, s rukou na té jeho. Spokojeností skoro zavírala oči a tiše si podupávala do rytmu hudby linoucí se z rádia. On se také tvářil vyrovnaně, ne-li skoro blaženě a do rytmu si poklepával prstem na volantu. Když řadil, její ruku vzal vždy s sebou. Toto malé, ač velmi vymluvné gesto, v obou zanechávalo příjemně hřejivý pocit. Cesta proběhla v tichosti, netřeba žádných slov, beztak se oba cítili příjemně.

Když se černý mercedes benz třídy E objevil před luxusní restaurací v centru Manhattanu, poskoci ihned přišli, aby jim otevřeli dveře. Elizabeth tohle moc nemusela, ale jelikož to zažívala s otcem, byla tak nějak zvyklá. Proto jen slušně poděkovala a přistoupila k Williamovi.

"Proč zrovna tady?" optala se tiše, když přijala jeho rámě. Myslela si o něm, že nepatří tak úplně mezi snoby, alespoň ne chováním. Sice tušila lepší podnik, ale tento byl lepší s velkým L. Zkrátka pro ni až moc.

"Uvidíš," mrknul na ni a vedl dovnitř. Dveřník se před Willem div neklaněl a Elizabeth měla co dělat, aby neprotáčela oči. "Odpovídej, jak chceš," řekl najednou.

Nechápavě se na něj podívala. "Prosím?" Jen pokynul hlavou a tak se tím směrem podívala. Málem jí zaskočilo a to ještě nic nejedla. U jednoho kulatého stolu seděl nejen Jayden se svou manželkou, ale také Daniel se Silly, který na ně už mával. "To si děláš legraci," sykla. Jen se vyrovnaně usmíval, bez odpovědi. Silly měla podobný výraz jako Elizabeth.

"Pánové," usmál se William a přivítal se s Danielem i Jaydenem. "S Elizabeth se znáte," pokynul rukou.

"Dobrý den," potřásla si s nimi.

"Paní Lindsey Canarová, Jaydenova manželka. Slečna Elizabeth Clarková," představil je.

"Dobrý den, moc mě těší," pověděla Elza a snažila se o úsměv. Co má tohle celé znamenat?

"I mě, slečno Clarková," opětovala jí žena s vlídným úsměvem.

"To je dost," ozval se blonďák, když si Will sedal vedle něj a Elizabeth vedle stejně nechápající Silly. "Co vás zdrželo?" Jak se zeptal, Elza by se hanbou propadla.

"Volala mi Margaret. Ten Turek souhlasil," odpověděl William s až ledovým klidem.

Děkovala všem bohům. A pak že máme čas, pf, pomyslela si.

"To je skvělá zpráva," ozval se Jayden. "Kdo tedy poletí do Istanbulu?" V tu chvíli zrzka zbystřila. Istanbul? Na té schůzi jsem přece byla!

"To je jasné, vy dva určitě ne. Mluvíte snad turecky?" optal se se skoro povrchním výrazem. Elza pozorovala jeho grimasy a nestačila se divit. Jako kdyby podvědomě přepnul mód, nebo co.

Oba zakroutili hlavou. "Každej neovládá šest jazyků," sykl Daniel dopáleně a zaměřil se na menu. Elze přišel jakýsi roztržitý, možná až rozklepaný. Nervózní? Proč?

"Ale potřebuju s sebou někoho, kdo turecky taky mluví. Nevíte o někom ve firmě?" řekl Blakefort.

A v tu chvíli by Elizabeth svou spolubydlící přizabila za to, co řekla. "Pane Williame, Elza studovala turečtinu." Oslovená do ní drkla a obdařila ji takovým pohledem, že kdyby to šlo, Silly by už ležela mrtvá.

"Vskutku?" optal se.

"Ano," řekla prostě. Najednou jí vyprahlo v krku, jak se na ni celý stůl díval.