25. Ty jedeš ke mně

1.1K 46 4
                                    

Zrovna tančily, když se k nim přidal Peter. S úsměvy ho pustily k sobě do malého kolečka. Po chvíli se ale nahnul k zrzce. "Elzo, máš někoho?" zeptal se.

Udiveně se na něj podívala, i když to tak trochu čekala. A vzhledem k tomu, že opodál seděl William, který ji se sklenkou u rtů hltal pohledem, jí to bylo krajně nepříjemné. "Mám," kývla a pohledem přitom krátce zabloudila k tomu, o kom mluvila. Z toho jeho pohledu se jí podlamovala kolena.

"Škoda," řekl Peter skoro smutně a oddálil se.

"Co chtěl?" houkla Silly.

"Jestli někoho mám."

Blondýna vyprskla smíchy. "Já to čekala, celej večer z tebe nemůže spustit oči."

"Hm a není sám," poznamenala.

"Já vím," usmála se šibalsky. "Nakonec to s tou Cubinne asi vážně nebude tak horký."

Elza mykla rameny. "Nevím."

Po chvíli se u nich objevili muži. "Peter to zabalil. Taky bych už šel," prohlásil Daniel. Silly mu jen přikývla, a s její přítelkyni si vyměnily vědoucné pohledy. Peter odešel, proč asi?

"Jo, klidně," řekla Elza netečně. Snoubenci se vydali k šatně, zrzka chtěla taky, ale to by ji nesměla zastavit silná paže na nadloktí.

Nahnul se k ní. "Ty jedeš ke mně," řekl hlasem, se kterým se nedalo smlouvat, i napříč dunící hudbě.

Usmála se. "Doufala jsem v to," krátce se odmlčela, a pak se přiblížila k jeho uchu, jak se k ní skláněl, "pane," zapředla.

Pootevřel ústa, jak se trhaně nadechl. "Padej si pro tu bundu," ukázal směrem k šatnám. Se zákeřným uculením ho poslechla.

Před klubem se rozloučili s tím, že William veze Elizabeth domů, ovšem Silly s Danielem nebyli hloupí ani slepí. Viděli, jak se na sebe jejich přátelé dívají, jen to zatím taktně nekomentovali, a tak se každý pár vydal svým směrem.

"Říkala jsem si, kdy tě asi znovu uvidím," řekla tiše, když vyjel do nočního velkoměsta.

"Měl jsem hodně práce, ale myslel jsem na tebe. Proto, když mi Dan napsal, že jsi s ním, neváhal jsem," odpověděl s polovičním úsměvem.

Široce se usmála. "To mě těší. Já vím, že jsi neměl čas, proto jsem tě ani nechtěla rušit, ale jsem ráda, že ses ukázal," přiznala.

"To jsem opravdu neměl. Nevěděl jsem, co dřív a další týdny to nebude o moc lepší. Musíš se mnou mít trpělivost," usmál se na ni a položil jí ruku na stehno.

Spokojeně vydechla. "Já to dobře chápu."

"To jsem rád. Máš hlad?"

"Ano, ale asi jiný, než teď myslíš," podívala se na něj a už cítila, jak se jí hrne teplo do tváří.

Silně stiskl, že málem vyjekla. "Já taky, čtyři dny," zašeptal, a posléze si musel odkašlal, jak mu po jeho větě zhrubl hlas.

Cubinne je asi vážně pasé. Silly dělá z komára velblouda. "Právě, Wille."

Hlasitě se nadechl. Krátce se na ni podíval. A pak, zničeho nic, se začal svými prsty pohybovat vzhůru. "Musíme to ale ještě chvíli vydržet," řekl u toho.

Zasmála se. "To si celkem protiřečíš." Ale pak vzdechla, když se dotkl jejího klína.

"Nemůžu si pomoct," řekl ochraptělým hlasem. Druhou rukou křečovitě svíral volant, když Elizabeth slastně zaklonila hlavu.

Pod křídly fénixeKde žijí příběhy. Začni objevovat