Pod křídly fénixe

34. Andreas a Liliana

Taaaaaakže, kdo četl Lovce?😁🤙🏼🤙🏼 Andreas a Lili na scéně.😁 Nic zásadního, ale já si to nemohla odpustit. 🥰🥰🥰🥰
Jo, a kdo Lovce nečetl, tak to zkuste v mezičase čekání na kapči fénixe 😁🤞🏼🤞🏼🤞🏼
___________

"Ne, Silly. Já bych si šaty vážně koupila od Bridal, když už," pověděla zrzka. Se svou přítelkyní se setkali na recepci PHOENIX Investment company, když obě mířily za prací. Blondýna se rovnou dotázala na názor, kde koupit svatební šaty. Elizabeth se pak i dozvěděla, že už vybírají místo, a že kostel zavrhli ihned. Daniel údajně prohlásil, že kdyby přišel do kostela, začalo by hořet.

A Elza, nakonec i Silly, souhlasily. Pak se ale budoucí nevěsta zastavila a vyptávala se na Istanbul. "Blázníš?" vykulila budoucí svědkyně oči. "Tady to řešit nebudeme. Přijď večer na kafe."

"Dobře, jsem zvědavá," uculila se.

Elizabeth se potutelně usmála. "Máš na co."

Jen dorazily na svá místa, už si Elzu volala Margaret. Chtěla vědět, jak si vedla v Istanbulu a vidět všechny zápisy. Když vyřešily vše podstatné, přičemž se Elza snažila tvářit vážně, protože se jí Margaret ptala na to, jak trávila své volno, vydala se zase ke svému PC. Její rozjařené myšlenky hýřily jedna přes druhou.

Co jí asi tak měla vyprávět? Jak se svým šéfem souložila snad na všech místech jejího hotelového pokoje? Jak ji majetnicky nepustil za jiným mužem? O jeho zvláštních sklonech k ještě zvláštnější dominanci? Těžko. Proto si vymyslela procházky kolem hotelu a vyprávěla o tradičním jídle v restauraci, kde byla mimochodem taky s ním, ale o tom se už přirozeně nezmínila. Jen vyprávěla o programu s průvodcem.

Začínala pociťovat, že to, co mezi ní a Williamem začalo na Manhattanu, v Istanbulu rychle gradovalo. I její vlastní pocity a pohled na něj se měnily. Spali spolu asi jen necelé tři týdny, nebyli pár, ale přitom se k sobě tak chovali. On se k ní tak choval. Přece, kdyby mu na ní nezáleželo, bylo by mu jedno, s kým a kam jde. Vrtalo jí hlavou, jak o ní asi smýšlí on.

William byl ve své kanceláři, a akorát se chystal na schůzi ohledně nového projektu v Las Vegas. Od včerejšího večera, kdy Elizabeth vystoupila z auta, přemýšlel. Co se to s ním děje? Proč se k ní najednou tak zachoval? Proč ji prostě nepustil? Nechápal to. Nevyznal se v sobě, a už vůbec ne ve svých pocitech, pokud šlo o ni. Nechtěl si totiž připustit, že by se zamiloval tak brzy. To zkrátka nebylo možné, nemohlo. Navíc se neúprosně blížilo datum, den, kdy se mu před jedenácti lety obrátil život naruby. Bál se toho dne, tak jako pokaždé. Navíc zrovna vycházelo na víkend a on vůbec netušil, jak vysvětlit Elizabeth, že se neuvidí. Asi to svede na práci, nic lepšího ho nenapadlo.

***

"Elizabeth, očekáváme důležitou návštěvu. Půjdete se mnou. Budu zapisovat, ale potřebuji, aby se někdo staral o pohodlí našich hostů. Káva, čaj, voda, a podobně. Chápete? Ať mají vše, co potřebují. Jde o závratnou spolupráci s firmou z Las Vegas," povídala paní Bullová, když si Elzu opět zavolala. Už si pomalu přišla, jak její osobní asistentka. Ale přirozeně s tím neměla problém. Žádná práce jí vyloženě nevadila, až na vedení Clark group, toho se pekelně bála. Udělat někomu kafe je oproti němu mávnutí rukou.

"Ovšem, paní Margaret," usmála se zrzka.

"Prima, tak je pojďme uvítat. Musíme být na recepci dříve než oni," rozhodla postarší blondýna.

Společně prošly halou, kolem malé fontány s posezením a v lobby čekaly na ředitele stavební a architektonické firmy KNIGHT Enterprises holding a jeho manželky. Ti se objevili asi pět minut po příchodu žen. A při pohledu na onoho muže Elze mírně zatrnulo. Znala ho.