60. O rok později

1.6K 83 15
                                    

"Já tě nechápu," zamumlala Silly s pohledem upřeným na nervózní zrzku. Ta si kousala umělý nehet s takovou vervou, až se její přítelkyně bála, že si na tom vyláme zuby. "Vždyť jsi to sama chtěla, ne? Však, jak jsi to plánovala přece." Snažila se ji uklidnit, i když ona sama byla uzlíček nervů, ze zjevného důvodu - měla na sobě honosné bílé svatební šaty. K tomu všemu měl za tři minuty přijít její otec a dovést ji k oltáři postavenému v Květné zahradě v Hyde Parku.

No, místo toho stála za rohem, kam ji odtáhla její kamarádka, aby se jí svěřila s, pro blondýnu, naprosto absurdním strachem.

Elizabeth totiž měsíce plánovala, jak vysadí antikoncepci a otěhotní, protože ode dne, co se o tom s Willem bavili poprvé, se o tom bavívali čím dál tím častěji. A když si začal hrát se jmény, došlo jí, že už to dítě opravdu chce. Ale rozhodla se ho překvapit.

Vysadila prášky, aniž by mu o tom řekla. Počítala s tím, že se bude její tělo čistit tak půl roku, než se to povede. Za tu dobu mu to plánovala říct.

A ejhle. On stačil pouhý měsíc.

"To jo, ale všechno je to moc rychlý. Jsem s ním něco málo přes rok a už jsem těhotná. Nejsme ani svoji, prostě všechno špatně," vyváděla Elza.

Silly se zamračila. Ze začátku s Elizabethiným plánem nesouhlasila, protože si pořád stála za názorem, že by si měla zrzka zažít srandu i s jinými muži. Ale ta o tom nechtěla ani slyšet. Rozhodla se už zůstat s o dvanáct let starším Williamem, což Silly prostě nechápala.

Za prvé, protože ona starší muže nikdy nechtěla a za druhé, protože byla toho názoru, že si člověk musí pořádně užít, než se usadí.

No, Elza měla naprosto opačný. Když najdeš někoho, s kým je ti dobře, koho miluješ a kdo miluje tebe, je úplně jedno, co za sebou máš nebo nemáš. Pokud s ním chceš zůstat, prostě zůstaneš, říkávala.

"Nemáš jako první myslet na dítě, ale upřímně si myslím, že se Will už nebude chtít ženit," řekla Silly.

"No, to vím taky! Ale dítě chtěl, já taky, ale ne tak brzo, prostě..." bezmocně se rozmáchla rukama, "kurva drát už fakt, že jo," ulevila si. "Nemám ani šajna o tom, jak mu to mám sakra říct!" Z kabelky vytáhla snímek z ultrazvuku, kde byl mezi dvěma bílými křížky označen plod. Byla u doktora těsně před svatbou, takže to před Willem mohla skrýt za přípravy nevěsty.

V tu chvíli se objevil pan Brooks se širokým úsměvem. Byl to poměrně zavalitý muž menšího vzrůstu. Vlasy mu už zšedivěly. Jeho šťastný výraz nakazil ale nakonec obě mladé ženy. Vdával svou jedinou dceru, její bratr už ženatý byl a jiné děti neměl.

"Tak pojď už, ať Dan nečeká," zazubil se.

"Dořešíme to později," otočila se nevěsta na svou drůžičku, která jen němě přikývla.

Tak cestičkou z růží mezi lavicemi pro svatebčany kráčel menší průvod. První šel Daniel s jeho matkou, po nich družina, a pak až Silly s otcem. Družina se skládala z Jaydena s Lindsey, která měla v náručí malého Davida a Williama s Elizabeth.

Všiml si, že je nějaká napjatá a to už od rána. "Jsi v pořádku?" naklonil se k ní.

"Jasně," nejistě se usmála, poté již začala hrát hudba, takže na řeči nebyl prostor.

Při obřadu poslouchala přísahy obou novomanželů, sledovala vrtícího se Davida hned vedle ní v Lindseynině náruči, a když jí pohled padl na Williama, který ji bedlivě pozoroval, neudržela slzy a sklopila hlavu.

Pod křídly fénixeKde žijí příběhy. Začni objevovat