Pod křídly fénixe

4. Silvestr

Silvestrovské odpočítávání nakonec opravdu strávila na Times Square, ale hned po tom se rozloučila se Silly a ostatními, převážně kolegyněmi a kolegy z práce, a vydala se na sraz. Nedokázala jen tak postávat a popíjet nebo tancovat, když mohla jezdit.

Jakmile se dostala na místo určení - jakýsi palouk u řeky, nestačila se divit. Věděla, že na outdoorových srazech - ať už to byly jen tuningy, nebo závody, či obojí dohromady - hraje hudba a koná se párty. V garážích DJ nebyl kvůli ozvěně, ale tohle byl úplně nový level. Na Silvestra se ještě nikdy neúčastnila, naposledy se musela učit, tak byla překvapená.

Na prostranství z betonových bloků u řeky Hudson, parkovala nejrůznější "žihadla". Co jí však přišlo zajímavé, byla stage s Djem, vedle kterého byl plynový hořák, jež se používal při venkovních akcích v zimě, aby se lidé měli kde ohřát. Podobné ohně byly i všude kolem. Před DJ pultem se kroutily tanečnice, při pohledu na ně měla pocit, že umrzne. Nechápala, že mají jen kraťásky a bundičky do pasu, z ní by se stal rampouch, kdyby si to v takovém počasí musela obléct. Naproti, na úplně druhé straně, byla plocha pro driftery, kde se už předváděl neonově zelený nissan. Ostatní auta stála zaparkovaná v řadách, některá měla motory nastartované, různá byla i s podsvícením. Jejich majitelé se chlubili, co nového si na svou lásku, nebo do ní, přidali. Pomalu se procházela, prohlížejíc si ty nádhery a případně se nechávala inspirovat. Za Tonym chtěla jít až později, ale to by si jí nesměl všimnout sám.

"Ale podívejme se! Koho nám to vítr přivál," ozval se v mikrofonu jeho hlas s jižanským přízvukem. "Naše krásná zrzečka," zapředl a Elza musela protočit oči. Idiot.

Maskovaný muž se na druhé straně kolony narovnal a zbystřil. Kolem něj byl hlouček mladých tunerů, a také "nanynek". Pomalu otočil hlavu do prava.

"Tak jo, ty naše lištičko, kohopak ti dneska vybereme?" pokračoval strejda Tony. Oslovená se zděsila, že nelosuje, a že jí naschvál vybere Black phoenixe, kterého nesnášela. Byl arogantní a domýšlivý. Ani se nechtěla hloubat v tom, kde vzal peníze na bugatti, ale dělal díky tomu občas ramena. Ovšem, ještě ho nezahlédla, tak se v ní zažehla jiskřička naděje, že se dnes třeba nedostavil.

Přišla až k podiu, obešla jej a krátce se objala s Tonym. Chtěla ho zastavit v tom divadlu. "Hlavně ne Black phoenixe. Vážně dneska ne, prosím," zašeptala mu do ucha.

Ušklíbl se. "No, že jsi to ty, dobře. Nebudem losovat, ale dáme ti nováčka. Zauč ho," uculil se a kývl za ni. Jeho výraz napodobila a pomalu se otočila. Nedaleko od nich seděl mladý kluk, přibližně v jejím věku, možná mladší a pozoroval je. Jak Tony kývnul, vstal a šel k nim. "To je Faster, Fastře, to je Elza. Pojedete sprinty," představil je.

Podali si ruce. "Sprinty? Žádný okruh?" optala se překvapeně.

"Ne, na Silváče je město hlídaný jako nikdy, takovej risk si nemůžu dovolit ani já," vysvětlil Tony.

"Mně to vyhovuje. Na čtvrt míli jsem trénoval," pochlubil se mladý Faster.

"To teprve uvidíme." Elizabeth se zablýsklo v očích.

"Hej, lidičky!" ozvalo se opět v mikrofonu tak hlasitě, až si musela promnout uši. "Máme tu další sprinty. První po půlnoci! Naše lištička," opět protočila oči, proč jí nemůže prostě říkat jménem, "proti nováčkovi Fasterovi! Přijímám sázky!"

Mezitím, co se závodníci vydali ke svým autům, se ke strejdovi Tonymu sebehli lidé se svými sázkami. Většina z nich byla na Elzu, ale někdo věřil i hochovi, protože ho viděl soutěžit dříve. Měl potenciál.