Pod křídly fénixe

17. O poslušnosti

"Já jsem zasnoubená, sakra!" vykřikla Silly, když se s Elizabeth omluvily a šly na zahrádku restaurace s vínem v ruce. Zrzka si už musela dát cigaretu. "Dej mi taky, mně asi šibne," vydechla dojatě.

Elza jí bez řečí zákeřnou tyčinku podala a připálila. "Je to neuvěřitelný! Oči mi málem vypadly z důlků. A ty ses tak bála, ty blázne jeden! Já tě tady lanařím k rozhovoru a on tě rovnou požádá o ruku," pověděla Elza nadšeně.

"Já vím! Je to sice trochu zvláštní, ale čert to vem, vždyť víš, jak ho miluju," pověděla blondýnka rozněžnělým hlasem.

"Právě, že vím, proto vážně doufám, že se uklidnil. Ale věřím, že jo. Jinak by takový krok neudělal. Bylo to nádherný. Jsem za tebe tak šťastná. Pojď sem," usmála se zrzka a pak se dlouze objaly.

"Děkuju Elzo, děkuju, že tu pro mě jsi," šeptla.

"A vždycky budu," usmála se na ni, když se odtáhly.

Po nějaké době, kdy se uvolněně popijelo a řešilo se místo svatby, se Daniel zvedl. "Rád bych si svou snoubenku už odvedl domů," pronesl, načež se všichni zasmáli a Elza protočila oči. William ji celou dobu přišel jakýsi napjatý, a když se řeklo slovo svatba, jakoby sebou trhnul. Moc tomu nerozuměla.

"No, jen jděte. My už také zamíříme domů. Je pozdě," řekl Jayden a Lindsey se jako na povel zvedla. Tedy se všichni rozloučili a vyrazili po svém směru.

"Jak dlouho to plánoval?" optala se Elizabeth, když s Williamem seděli v autě. Zdálo se jí, že svírá volant trochu křečovitě. Chyběla jí jeho dlaň na jejím stehně. Jakoby ztratil ten vnitřní klid, který měl, když jeli na večeři.

"Hodně dlouho, několik měsíců. Málem mi z něj už přeskočilo," odpověděl se zamračeným výrazem.

"Jsem neuvěřitelně překvapená," přiznala.

"Taky jsem byl, když se mi svěřil," přikývl. "Takže jsi o nich věděla?"

"Dozvěděla jsem se to včera, a Silly nemluvila tak, že by to vypadalo na svatbu. Proto jsem tak překvapená."

"Chápu. Daniel nebyl z těch, co by se chtěli usazovat, ale pravda je, že se do Silly opravdu zamiloval a dlouhou dobu s jinou ženou nebyl. To, že má vlezlé připomínky, je u něj normální, ale stal se kupodivu nám všem, co ho léta známe, neškodným," vysvětlil.

S hlubokým výdechem se zabořila do sedadla. "Jsem za ni tak šťastná. Je do něj vážně hodně zabouchnutá, říkala mi to. Trápila se, kvůli jiným ženám."

Přikývl. "Ale to už nehrozí. Věřím v něj."

"Když to říkáš ty, pak to tak bude," usmála se. Krátce se na ni podíval, ale pak se opět věnoval řízení. "Wille, nejsem si jistá, ale mám pocit, že o nás vědí," promluvila nejistě.

"Vzal jsem tě na večeři, logicky jim dojde, že přinejmenším randíme. Tahle večeře byla sice účelně kvůli Silly, ale pravda je, že jsem tě chtěl stejně někam pozvat. Toto bylo kvůli zasnoubení, protože s Danielem víme, že jste přítelkyně, ale on si všiml, že po sobě koukáme. Nevidím na tom nic špatného," řekl už poměrně klidnejším hlasem.

"Já také ne, jen je to všechno nějaké rychlé. Myslela jsem, že to chvíli budeme tajit," přiznala tiše.

"Vždyť hned nemusí vědět všechno."

"Dobře. S tím souhlasím."

"Ale Silly ses svěřila, že?" Zaparkoval v podzemních garážích a významně se na ni podíval.