13. Jedna jediná věta

1.4K 65 6
                                    

Svýma temnýma očima ji propaloval díru do duše. Ne, vlastně někam jinam. Elizabeth se začala chvět, protože intenzita jeho pohledu s lehce přimhouřenýma očima začínala být nesnesitelná.

"Přemýšlíš?" ozvala se nakonec, když měla pocit, že vzduch opět zhoustl a jí se opravdu špatně dýchalo.

"Ano," odpověděl tiše, stále se na ni upřeně dívajíc.

Rudly jí tváře a jak nemohla plně dýchat, musela se narovnat a letmo si promnout hrdlo. "A nad čím?"

Prudce se napřímil a přiblížil se k jejímu obličeji jen na pár milimetrů. "Nad tím, co jsi mi řekla při snídani."

To už neudržela hlasitý nádech. A co když jsem nechtěla, aby jsi přestal? To byla ta věta, co zazněla. Pomalu vydechla a poté opět hluboce nasála vzduch, přičemž krátce přivřela víčka. "Řiď se tím," zašeptala a to bylo to jediné, co ho ještě brzdilo. Pak už z něj veškeré zábrany zcela opadly.

"Jak chceš." S těmi slovy ji povalil na pohovku a tvrdě zaútočil na její rty. Nestihla ani odpovědět, stejně neměla co. Kdyby to neudělal on, ujala by se toho už sama. Okamžitě mu polibky se stejnou vervou vracela a rukama za krkem si ho k sobě tiskla. Sjel jí přes čelist až na krk. Kůže jí hořela na každém místě, kde se jí dotkl. Jak svými rty začal sát místo na svalu pod uchem, nedokázala zabránit hlasitému zasténání. To ho jen nabudilo. Vyzdvihl ji do náruče, přičemž hlasitě zalapala po dechu samým překvapením, a s potutelným úsměvem, který mu musela vrátit, ji odnesl k sobě do ložnice.

Do postele ji hodil, až se její tělo několikrát zhouplo a ona se krátce zasmála. Smích ji ovšem přešel, když si klečíc na kolenou u jejich nohou svlékl tričko. "Panebože," neudržela se. Jeho mohutné tělo v košilích neblafovalo. Měl vypracovanou hruď i břišní svaly, nemluvě o bicepsech, které ale už znala. Je úžasný.

Samolibě se usmál a opět se hladově přitiskl na její ústa, přičemž se krátce odtáhl, když jí přes hlavu přetahoval její tílko, které ho už poměrně iritovalo. Viděl totiž pod ním krajkovou bílou podprsenku na pevných prsou velikosti dvě, jak už mohl s jistotou vědět. "Jsi nádherná," zapředl zhrublým hlasem. S trhaným nádechem zamrkala a stáhla si ho bez odpovědi opět k sobě. Mezitím, co spolu sváděli souboj jazyků, mu dlaněmi přejížděla po pevných zádech a on jí chtivě zmáčkl pozadí, přičemž zajel pod legíny. Pak je začal pomalu stahovat a ona spolupracovala tak, že nadzvedla pánev. Krátce se odtáhl, aby jí svlékl nohavice, a vzápětí jí putoval, líbajíc stehna, opět vzhůru. Krátce se jí přitom zastavil v rozkroku, kde přes bílé krajkové kalhotky jemně vsál její pahorek. Málem se zbláznila. Velmi hlasitě zavzdychala a prohla se v zádech, ale on pokračoval vzhůru, potěšen, že konečně má to, co ho měsíc navštěvovalo ve snech. Její nahé tělo.

Horkými polibky si razil cestu na svíjejícím se těle až na hrudník, kde vyňal jedno ňadro z podprsenky. Neměla čas se ani začervenat, protože ihned vsál její již vztyčenou bradavku do úst. Objel ji jazykem a jemně zkousl. Opět zasténala. "Ty jsi tak úžasně náruživá, Elizabeth," zašeptal nadobro chraplavým hlasem, který se jí zařezával až do morku kostí.

"To je tebou," vydechla namáhavě. Její tělesná teplota rapidně stoupala.

Potutelně se usmál. "A to jsem ještě nic neudělal." Než stihla překvapeně vykulit oči, zajel ji prstem pod kalhotky a vnikl do jejího středu, na což zareagovala hlasitým a dlouhým zasténáním a jemu bolestně zacukalo v již plně připraveném rozkroku. "To snad není pravda," zareagoval na její připravenost. Byla úplně mokrá. Ztěžka jí vydechl do krku a jen velmi nerad se krátce odtáhl a zcela účelně se postavil. Rychle otevřela oči co se děje, na což přesně počkal, a jak se na něj otočila, stáhl si tepláky i s boxerkami, pomalu.

Pod křídly fénixeKde žijí příběhy. Začni objevovat