Pod křídly fénixe

51. Omluvné gesto

V noci spala dohromady asi dvě hodiny. Nedokázala pořádně zabrat a pořád se jen převalovala. Williamova slova jí nedala klidu, stále se jí v hlavě ozývala jako ozvěna ve skalách. Musela nad nimi dokola přemýšlet. Přehrávala si je pomalu i pozpátku a nakonec ji, asi ve dvě ráno, začal přece jen hlodat osten viny.

Co když mluvil pravdu? Přece ji opravdu našel a přijel, jestli tedy před domem nečekal celou dobu. A ona navíc neviděla, co se dělo potom, protože hned utekla. Najednou si svým přesvědčením skutečně přestala být jistá a začínala se domnívat, jestli se moc neunáhlila.

Nakonec se jí k ránu povedlo zabrat, ale když vstala, měla pocit, že vlastně vůbec nespala. Svrběly ji prsty z toho, jak měla potřebu zavolat Silly. A také to hned potom, co si vyčistila zuby, prstem, protože měla kartáček u Willa, udělala.

"Jéžišmarjá," protáhla její přítelkyně místo pozdravu, "co se děje, hoří?"

"Silly, víš co se včera stalo?" vyhrkla Elza, též bez pozdravu.

Ozval se dlouhý povzdech. "No, to víš, že vím. Sice jsem jedla v bageterii, ale hned jsem se všechno dozvěděla. Byla z toho pomalu firemní senzace. Chtěla jsem ti taky volat, ale později teda."

"Co víš?"

"To, že jsi byla ve firmě a pak odtamtud zdrhla," uchechtla se blondýna.

"Co je na tom vtipného? Sakra, Brooksová! Mluv, u všech všudy!" prskla zrzka nedočkavě.

"No jó, no jó. Takže, lidi tě viděli utýct a hned po tom se údajně ozval řev. Blakefort Cubinne vyhnal z firmy. Myslím, že mluvili s velkou nadsázkou, páč to prej bylo celkem vzrůšo, ale já si stejně přebrala svoje. Každej ví, že na něj měla ta bárbína zálusk, a když zmerčila, že se zajímá o tebe, snažila se ho ještě přetáhnout k sobě."

Elizabeth pevně semkla víčka, zničeně si sedla na postel a opřela se dlaní o čelo. "Do prdele, co jsem to udělala."

"Asi pěknou chujovinu, podle toho, jak mluvíš," prohlásila.

"Silly, tys věděla, že měl s Cubinne poměr?"

"Jo, každej to ví. Ta nána se tím totiž chlubila, ale William to bral úplně jinak než ona. Což jí pak i řekl, ale ona si pořád uchovávala nějakou zvrácenou naději."

"A proč jsi mi to neřekla? Dozvěděla jsem se to od tý blonďatý recepční," zaúpěla Elza.

"A proč bych ti to měla proboha říkat? Nebyl k tomu žádnej důvod, Elzo. O minulosti se prostě nikdy nemá mluvit, pak vznikaj tyhle problémy. A tý holce z recepce asi vysvětlím, že se do vztahu mojí nejlepší kamarádky nemá srát. Víš, ona je s Cubinne jedna prdel, toho sis nevšimla?"

"Ne," vydechla zničeně. "Zajímaly mě jiné věci, než kdo s kým peče."

"Já vím, William a jeho penis," tomu se Elza smutně uchechtla, "ale poslyš, nikdo neví, co se tam nahoře přesně stalo, ale jedno je jistý, když si tak zdrhla. Asi jsi viděla něco, co sis ale špatně vysvětlila."

"Jo, to teda kurva jo. Políbila ho."

"Tak to kecáš! To je mrcha, to snad není ani možný!" vyprskla Silly dopáleně. "Oni mi líčili, jak na ni řval, aby vypadla z firmy a už se nevracela, ale teď, když vím přesnej důvod, musel bejt fakt nepříčetnej. A to běžně takovej není, ale po tomhle se mu ani nedivím."

"Jo a to ještě ani nevěděl, že jsem to viděla. Dozvěděl se to později."

"A cos mu chudákovi řekla? Předpokládám, že sis nic vysvětlit nenechala."