Pod křídly fénixe

20. Zpestření pracovní doby

Vstala, aby uklidila další zapsané dokumenty do kartotéky. Pospíchala, měly skluz, protože i když si sedly k počítačům, zvědavé kolegyně Silly zpovídaly. Zahnala je až Margaret s tím, že firma není holubník, ať si po práci dojdou třeba na kávu, ale neřeší to teď, protože mají hodně práce. Elizabeth si v tom spěchu nevšimla, že k Margaret do kanceláře akorát přišel William. Ten si jí ale samozřejmě všimnul ihned. Nenápadně se rozhlédl a pak se pomalu vydal do kartotéky.

Hledala správný šuplík. Musela do druhé uličky a tak se za rohem ocitla mimo dosah očí. Desku uklidila a otočila se. V tu chvíli skončila přišpendlená na kovových šuplících, až ji to zabolelo v zádech. Pár zelenohnědých očí ji doslovně propaloval pohledem. Překvapeně zalapala po dechu, ale nebyla schopná cokoliv říct. On také nemluvil a místo toho se sehnul, aby jí rukou zajel pod sukni na stehně. Jakmile nahmatal lem punčoch, silně stiskl víčka. Když je znovu otevřel, měl opět černé oči. "Neposlechla jsi," zašeptal chraplavě.

Snažila si vzpomenout, jak se dýchá. "Neposlechla."

"Dobře. Řekla sis o to." Na to se silně odrazil a kvapem odešel.

Zůstala tam stát jako solný sloup a snažila se pochopit, co to sakra bylo. Nakonec se oklepala a vrátila se k práci. Když si s novými deskami sedala k PC, akorát vyšel z Margaretiny kanceláře. Aniž by se na ni podíval, zmizel tak rychle, že za ním vlálo jeho rozepnuté sako. Vystřelilo jí obočí. Naštvala ho? Vypadalo to, že ano.

Silly ji obdařila zvídavým pohledem, protože ho viděla, jak se vyhnal z kartotéky jen chvíli před ní. Elza na ni zakroutila hlavou. Radši se věnovala zapisování.

Po chvíli jí zavrněl telefon na stole. Měla vypnuté zvuky kvůli práci. Přišla jí textová zpráva, a když si ji přečetla, málem to s ní seklo.

W: O polední pauze tě očekávám ve své kanceláři, Elizabeth. Varoval jsem tě.

Rychle telefon položila a chytila se za srdce. Dech se jí zrychlil a ona netušila, jak z tohohle vybruslit. Teď už jí bylo jasné, že udělá přesně to, co jí ráno řekl a ona si nebyla jistá, jestli je to vůbec vhodné. Podívala se na čas a měla chuť začít nadávat.

"Kam půjdeme na oběd?" optala se Silly, ale když viděla výraz své přítelkyně, mírně se zděsila. "Jsi v pohodě?"

Přemýšlela, co jí říct. "Já si něco objednám sem." A pak jí rychle napsala zprávu. Silly si po přečtení zakryla ústa a překvapeně se na Elzu podívala.

"Dobře," řekla nahlas, přičemž jí cukaly koutky. Elizabeth zbylých deset minut zírala do monitoru.

E: Tady to opravdu není nejvhodnější místo.

Napsala nakonec Willovi.

W: To sis měla rozmyslet dřív, než jsi mě neposlechla. Jestli nepřijdeš, najdu si tě sám.

Na to neměla, co odpovědět.

Když se všichni pomalu odploužili pryč - někdo do restaurací, někdo dolů k fontáně - pomalu vstala a nejistě se vydala k výtahu. Stiskla třetí patro. Nechtěla jít po schodech, i tak tušila, že na sebe možná upoutala nechtěnou pozornost. Když se výtah otevřel, s hlubokým nádechem vystoupila a vydala se do jeho kanceláře. Dveře byly pootevřené, tak pomalu vešla. "Zamkni," ozval se obratem hluboký mužský hlas. Stál k ní zády, čelem k prosklené stěně a neměl sako.

"Wille -" chtěla protestovat.

"Řekl jsem, abys zamkla," zavrčel, přičemž natočil hlavu na stranu tak, že viděla jeho zamračený profil. Toho tónu se lehce polekala. Radši tedy udělala, co řekl.