abaratis [vkook]

1. Kapitola

Je krásný den. Svítí slunce,modré mraky plují po obloze a tvoří nějaké záhadné tvary. Na tvář mě hřeje sluníčko a mezi prsty mě lechtá tráva. Párkrát ji pročísnu a dál užívám ten pocit krásy.

Ten nádherný pocit zničí tma,která se najednou přihrnula na nebi a jako kdyby chtěla ty nádherné modré mraky pohltit do sebe.

,,Co se to děje?" Zeptal jsem se sám sebe. Z té tmy najednou jako kdyby slétl člověk. Měl obrovská černá křídla,bílou košili s bílými kalhoty a na jeho půvabu dodával ten vánek,který se tvořil při máchnutí jeho křídel.

Přistál na menším plácku a podíval se mi do očí. Ty jeho nádherné kaštanové oči mě jako kdyby ovládali... Byl překrásný. Vypadal jako ANDĚL...

Neviděl jsem jsem mu do obličeje přesně. Jeho obličej byl tak nějak rozmazaný a něco mi bránilo pohledu do jeho obličeje...

I přes to,že jsem mu neviděl do jeho očí,tak jsem si dokázal představit ty jeho kaštanové kukadla...

Náhle se podíval kolem sebe a jako kdyby se v jeho očích objevil strach. Podíval se zděšeně na mou maličkost, sedící v trávě a chystal se něco říci. Avšak tento krásný okamžik,kdy jsem mohl slyšet ten jeho překrásný hlas,přerušilo divné světlo.

To světlo se najednou objevilo všude kolem něj a on s vyděšeným a zároveň smutným pohledem,odletěl zpátky někam do oblohy....

,,Taehyungu? Zlatíčko? Vstávej,musíš se připravit do školy..." Řekla mi mamka jemně, při polibku na mé upocené čelo.

Rozlepil jsem od sebe víčka a pohlédl na ni. Pousmál jsem se a ona se spokojeným výrazem odešla pryč,z mého království.

Otřel jsem si oči a poté i kapičku potu,která stékala po mém čele. Co se mi to zase zdálo? Pomyslel jsem si a sedl si na okraj postele.

Dobelhal jsem se do mé útulné koupelny,kde jsem si opláchl obličej a poté zalezl do sprchového koutu.

Po dlouhé a probuzející sprše jsem se oblékl do nějakého basic outfitu a vzal si tašku do školy. Hodil jsem si ji přes rameno a došel za mamkou do jídelny.

,,Tady.." Řekla mamka mile a podala mi svačinu. Usmál jsem se na ni a svačinu si s radostí převzal. Strčil jsem si do kapsy od batohu a ještě před odchodem se zakousl do nějakého toustu.

Mamka se spokojeně usmála a prstem si poklepala na tvář. ,,Pusu..." Namítla mamka.

Pobaveně jsem se zasmál a na rozloučenou jí dal pusu. ,,Díky Mami. Mám tě rád~"

Mamka mi pusu vrátila,ale na čelo a řekla mi jemně. ,,Já tebe taky broučku.." S úsměvem jsem se došel obout a před odchodem jí ještě na rozloučenou zamával.

Došel jsem ke škole. Bydlíme kousíček od školy, což je výhoda i nevýhoda... Jako vždy na mě u vchodových dveří čekali kluci.