25. Kapitola

422 36 0
                                    


,,Takže,jelikož jsme tu dnes naposledy,měli by jsme si to trochu užít. Uděláme hlasování,jedna možnost bude taková,že buď bude volný program,nebo budou aktivity." Řekl nám všem Joon.

,,Pokud bude volný program,toť znamená,že si budete moci dělat co chcete s podmínkou,že nebudete dělat bordel. Moc dobře víte,že vše poznám a nechtějte mi zkazit náladu.." Řekl přísně.

Všichni chápavě přikývli a hlasování začalo. Většina hlasovala pro volný program,takže jsem neměl jinou možnost,než to přijmout.

Namjoon nám tedy dal volno a já společně s Jinem a Hobim zamířil do naší chatky.

Celou cestu jsem měl zase ten divný pocit,že mě někdo sleduje. Párkrát jsem se za cestu ohlédl a nikdy nikoho nespatřil.

Připadal jsem si fakt divně. Asi jsem fakt paranoidní... Pomyslel jsem si a zakroutil hlavou. Když jsme dorazili do chatky,sedl jsem si na postel a společně s Jinem počkal,než se Hobi vrátí.

Po chvilce se dveře otevřeli dokořán a dovnitř vlítl Hobi. Zabouchl za sebou dveře a doběhl k nám. ,,Hoši! Mám něco dobrého!" Řekl nám a zpoza zad vytáhl flašku nějaké tekutiny.

,,Si ze mě děláš prdel Hobi..." Vydechl Jin a zamračil se na něj. Hobi nad jeho reakcí jen protočil očima a sedl si naproti nám.

,,Jdeme si zahrát flašku. Jen chvilku počkáme, než za chvíli přijde Felix s Jackem." Řekl nám a mně se už jen kvůli tomu,nechtělo hrát.

,,Jsme tu." Řekl někdo při zaťukání na dveře.

Hobi jim došel otevřít a tak jsme tedy po přípravě začali hrát. Hoseok natěšeně zatočil flaškou a prvně to padlo na mě a Felixe.

,,Pravda nebo úkol?" Zeptal se mě Felix.

,,Pravda.." Odsekl jsem mu,přičemž se zamyslel. ,,Líbí se ti tady někdo? Ať už v kampu,nebo tady v místnosti?" Oh sakra...

,,Ano...Líbí." Řekl jsem mu jednoduše.

Hobi na mě vykulil oči a už to začalo. ,,A kdo je to? Je to nějaká holka? Nebo kluk? Jak se jmenuje?" Utnul jsem ho s mým vražedným pohledem.

Ihned na to zmlkl a já zatočil flaškou na nové kolo.

****

Uběhla asi hodina. A to abych podotkl, dosti NUDNÁ hodina. K tomuto pocitu mi pomáhala společnost Felixe a Jacka a hlavně ty jejich otázky... ,,Jak vypadá? A proč nám to neřekneš?" Fakt. Doslova mě to SRALO.

,,KluCi? PrOč nEpIjEte?" Zeptal se nás Hobi opilým tónem.

,,Protože jsem už dost opilej..." Řekl jsem mu při promnutí spánků. Hobi se jen uchechtl a podal mi skleničku alkoholu.

Už jsem neřešil,co v té flašce bylo a prostě se napil.

,,HeJ tAe? cO sI TřEba tRoChU zAlAšKovat?" Zeptal se mě dost opilým tónem Felix,který mi začal šahat na stehno.

Právě teď jsme tady byli ,,sami" , jelikož kluci usnuli a ani bomba by je neprobudila...

,,Nech mě být. Nechci s tebou mít cokoliv společného." Odmítl jsem ho ihned po jeho otázce.

Felix se náhle ušklíbl a přisedl si těsně vedle mě. ,,Ale pRoSiMťe... NeDěleJ dRaHoTy~" Pořád na mě doléhal a snažil se mi dostat pod tričko.

Odstrčil jsem ho od sebe a stoupl si. Dost se mi zamotala hlava,takže jsem si musel opět sednout,jelikož jsem viděl ve hvězdách,jak si dávám rande s tou dřevěnou podlahou...

,,Ale~ TaKžE sI tRoŠkU zAdOvÁdÍmE~" Ihned na to se na mě začal sápat a povalil mě na postel. Snažil jsem se ho odstrčit,avšak to kvůli alkoholu v mé krvi,nešlo.

,,N-nech mě být.." Říkal jsem mu,přičemž jsem se snažil vyndat jeho ruku z pod mého trička.

,,Ale pRoSiMťe~ VíM,žE sE ti tO lÍbÍ.." A dál pokračoval.

,,N-ne nelíbí! I-ihned přestaň!" Pořád jsem si stál za svým,ale nevnímal mě.

V tu chvíli se do kořán otevřeli dveře naší chaty a v nich stál......

abaratis [vkook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat