abaratis [vkook]

21. Kapitola

Celou snídani byl docela klid. Nic se nedělo a nikdo se ani nepokoušel o konflikt. Jen mě trochu děsily ty pohledy,které nejprve dopadali na mě a poté na Jungkooka...

Někdy to byli usměvavé a hřejivé pohledy a někdy to byl přesný opak. Některé byli dost zlé a až vražedné. Dělala se mi z nich husí kůže...

Teď jdeme s Hobim a Jinem po kampu. Na chvilku nastalo hromové ticho a jediné,co bylo slyšet,bylo praskání větviček pod našima nohama.

,,Co máš s Jungkookem, Tae?" Zeptal se Hobi z ničeho nic. Tázavě jsem se na něj podíval a nadzvedl obočí. ,,Nic.. Jsme jen kamarádi,proč se ptáš?"

,,S ním nemůžeš jen tak kamarádit.." Vydechl Hobi a já se zastavil.  Zamračil jsem se na něj a Hobi si jen povzdechl.

,,Nechci ti nijak zasahovat do vztahů,ale s ním fakt není dobré kamarádit." Zopakoval svá slova a já se ještě více zamračil.

,,Proč? Co je na něm špatně?" Tázal jsem se ho trochu naštvaně.

,,Jen..Aby jsi pochopil,už nějakou dobu tu žiju a... Za tu dobu se Jungkook dost změnil. Když jsem se stal andělem,byl úplně jiný.." Vydechl posmutněle Hobi.

Rozešel se pomalým krokem a pokračoval.

,,...Dříve byl hodně usměvavý,milý a hodný kluk. Avšak se jednoho dne něco stalo a Jungkook se změnil. Jako kdyby ho vyměnili a z něho se stala bezcitná bestie.."

Bestie? Tak to si s tebou ještě vyřídim.

,,Přestal se semnou bavit a totálně přerušil jakýkoliv kontakt. Předtím jsme byli jako nejlepší kámoši,avšak se to poté změnilo... Byl bych rád,kdyby sis na něj dal pozor a nenechal si ublížit. Nechci,aby sis prožíval zlé období,kvůli němu."

Chápavě jsem přikývl a povzdechl si. Nevím proč,ale něco ve mně,mě uklidňovalo,že mi neublíží. Že by mi nikdy nic neudělal,natož nějak ublížil...

,,Chápu to. Budu si na to dávat pozor." Řekl jsem mu a hřejivě se usmál. Hobi mi úsměv oplatil a Jin jen mlčky poslouchal.

Konečně jsme se dobelhali do naší chatky a já ihned po příchodu,zalehl do postele a usnul,jelikož bylo pozdě.

****

Je ráno. Dnes jsem se probudil docela klidně, bez řečí a ani si nestěžoval... Což bylo docela vzácné,ale tak budiž.

Dnes je poslední den výletu a mně se kupodivu nechce odtud pryč...

Nebo chce,ale někdo nebo něco mě tu drží?

,,Hej Tae! Pojď sem! Za chvíli nám začíná dopolední program." Zahulákal na mě Jin,který se jako vždycky upravuje v zrcadle a zkoumá svůj překrásný ksicht.

,,Už jdu.." Řekl jsem a přiběhl za ním do koupelny. Podíval jsem se po koupelně a všiml si Jina,stojícího vedle záchoda jen v kalhotech.

,,Co je?" Zeptal jsem se ho,přičemž se na mě otočil a usmál. ,,Potřebuji,aby jsi mi prosím podal z kufru tričko..."

,,A proč mě žádáš,když si pro něj můžeš skočit?" Zeptal jsem se ho při zkřížení rukou na prsou.

,,Prosím.." Pořád na mě naléhal.

S povzdechem jsem zamířil k jeho kufru a nějaké náhodné triko vyndal. Poté jsem mu ho předal a šel se radši také převléci.