34. Kapitola

441 35 0
                                    


,,Aishh... Jsem v koncích." Zabručel jsem při koukání do skříně.

Zaslechl jsem Hobiho záchvat smíchu,což mě donutilo se zamračit. ,,Přijde ti něco vtipnýho?!" Zahulákal jsem na něj naštvaně.

Hobi vyšel ven z koupelny a ještě s rozdýcháváním svého záchvatu, zakroutil hlavou. Protočil jsem nad ním očima a začal se opět věnovat mé skříni.

Vycházel jsem pár kusů oblečení,dokud jsem nenašel to správné.

Vzal jsem si světle modré roztrhané džíny s nějakou bílou volnější košilí a nějak si ještě doupravil vlasy.

,,Vypadám jako idiot.." Zamumlal jsem si pro sebe do zrcadla a povzdechl si.

,,Jsi hotov?" Zeptal se Hobi,přicházející s Jinem ode dveří,ke mně. ,,Asi jo." Odpověděl jsem jednoduše a ještě se navoněl.

Poté jsme společně zamířili do haly. Tam už bylo hodně lidí. A když myslím hodně,tak to myslím fakt HODNĚ.

Byla tam snad celá škola. Všichni byli oblečení docela dobře. Měli volnější oblečení a dobrá nálada jim asi taky nechyběla.

,,Jdeme. Nebo se za chvíli nedostaneme pro pití." Řekl Hobi a tak nás společně s Jinem, zavedl více do toho hejna lidí.

Nějak jsme se promačkali ke stolu s pitím,kde jsme si vzali nějaký kelímek a natočili si nějaký ten drink.

Alkohol tady byl povolen jen v těch drinkách,takže jsem nepočítal s tím,že budu dnes opilý.

Radši jsem si teda nalil vodu a tak jsem tam,jako ten trapák, chodil s kelímkem vody. Hobi se mi smát prostě musel,takže mi to o hodně zlepšilo náladu!..

,,Nesedneme si někam?" Zeptal se Jin unaveně.

,,Jine,vždyť jsme tu na nohou sotva pět minut a ty už jsi jako nějaký babky,který doběhli maratón do obchodu.." Zavrčel na něj Hobi.

Nad tím jsem se tentokrát zazubil já. ,,Hej! Jak se opovažuješ takhle mluvit se svým Hyungem ty škvrně jedno!" Prskl na něj pro tentokrát Jin.

,,Hej! Jak se opovažuješ-.."

,,Hej dost. Dost. Přestaňte se hádat jako nějaké děti a pojďte si jednoduše sednou." Skočil jsem jim do jejich rozhovoru trochu otráveně.

Oba dva tedy s povzdechnutím souhlasili a tak jsme zamířili k nějakému stolu.

(Představte si takové ty obrovské místnosti,kam chodí mafiáni. Jak tam jsou drahé gaučíky,drahý alkohol apd.. :))

Došli jsme do velké místnosti,kde už sedělo pár studentů. Všichni tři jsme pohledem začali hledat stůl,dokud jsem ho nenašel já.

,,Támhle." Vydechl jsem směrem k prázdnému stolu s gaučem.

Tam jsme se tedy rozešli a usadili se. Kolem nás chodili různí studenti. Nikoho kromě kluků a Jungkooka v téhle škole neznám. Tedy,když nebudu počítat Namjoona s Jiminem...

****

Uběhl nějaký čas. Je tady tak strašná nuda. Už nemám nic k pití. Byl jsem tam nejmíň tisíckrát a tu nudu proste né a né zahnat.

,,Aishh...tady je nuda." Zabručel jsem otráveně.

,,Tak...co chceš dělat? Můžeme jít třeba tancovat. Možná by sis mohl někoho najít~" Poškádlil mě Hobi.

Vražedně jsem se na něho podíval a on ihned zvedl ruce v gestu obrany.

,,Asi máš pravdu. Stejně tady nic zajímavého není.." Jeho nápad jsem přehodnotil dosti rychle a tak jsem nakonec souhlasil.

abaratis [vkook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat