abaratis [vkook]

47. Kapitola

𝐓𝐚𝐞𝐡𝐲𝐮𝐧𝐠 𝐩𝗼𝐯
Uběhlo pár dní. Za ty tři dny se nic moc nestalo. Upřímně mi to připadá docela zvláštní. Nevím proč,ale nějak se semnou přestává bavit Hobi.

Nijak jsem mu neublížil. Tedy,nevím o tom. A nechápu,co se děje. Rozuměli jsme si,tak nechápu,co má za problém...

Dnes má být andělská slavnost. Máme si vzít sako a nějaké slušné oblečení. Prý,že je to jako svatba. Až na to,že se nikdo nežení a my si jen užíváme.

Což je docela dobré. Alespoň se budu moct trochu odreagovat...

,,Hobi?" Promluvil Jin na Hobiho,čím mě trochu probudil. ,,Hm.." Zabručel Hobi. Fakt nevím. Jsem z něj vedle...

,,Hobi. Co se děje? Nikdy jsi takovýhle nebyl.." Vydechl jsem se starostlivým pohledem do Hobiho tváře. Hobi se na mě podíval a povzdechl si.

,,Já," Vydechl a prohrábl si vlasy. ,,..nevím. Mám divný pocit. Divný pocit toho,že se něco stane." Začíná mě docela děsit...

,,Neboj se Hobi. Jsme tu s tebou a ty víš,jak moc tě máme rádi. Nenecháme nikomu ti ublížit. Jasný?" Řekl mu Jin maminkovsky.

Hobi se nad tím zasmál. Konečně. ,,Já vím.." Vydechl s menším úsměvem.

,,Víte co? Jdeme k nám na pokoj a dáme si něco. Co vy na to?" Zeptal jsem se jich.

,,Já souhlasím." Řekl Jin usměvavě.

,,Asi jo.." Zamumlal Hobi. Usmál jsem se na ně a za ruce je vytáhl na nohy. Poté jsem je za sebou začal táhnout až k nám na pokoj,kde jsme si dali nějaké chipsy a bonbóny.

Ano. Mám bonbóny. Ale pšššt! Jsou tu zakázané...

****

Je čas. Právě teď si upravuji košili,kterou jsem trochu zmačkal. No...to bych nebyl já,kdybych něco nepodělal.

,,Jste hotový?!" Zvolal na nás Jin,který seděl na mé posteli. Já a Hobi jsme se ještě krášlili v koupelně a po nějaké té chvíli vyšli.

Já měl hezky černé sako. Hobi měl tmavě modré a Jin měl černé s bílou kravatou. Abych podotkl,byli jsme fakt kocouři!

,,Jdeme." Řekl Hobi odhodlaně a tak jsme vyletěli směrem do té obrovské haly,kde se to vše mělo odehrávat.

,,Jsme tu." Řekl Jin i Hobi nastejno,když jsme tam doletěli. Rozhlédl jsem se kolem sebe a byl opět ohromen. Obrovská hala,kde byli dva veliké stoly s občerstvením a pitím.

Plac pro tančící páry a kolem všude tak hezká atmosféra. Tohle mi doopravdy chybělo.

S klukama jsme se rozešli pro něco k pití. Vzal jsem tři kelímky,které jsem jim dal. Natočili jsme si nějaké šampáňo a šli si sednout.

Na jednu důležitou věc jsem zapomněl. Na tomto ,,bále" ,by každý měl mít svého partnera. Až na to,že já žádného nemám...

Jin asi má a Hobi? To nevím...

Asi to vypadá tak,že budu nakonec tancovat s Hobim já. Víte proč? Protože teď k nám přišel Namjoon,samozřejmě také v saku upravený, a vzal nám Jina.

Takže teď tu jako dvě švestky s Hobim sedíme a čekáme,až zahřmí.

****

Nějak jsem se s Hobim dal do řeči a čas utíkal jako voda. Plac se docela naplnil a tak tam teď bylo docela málo místa.

Chtěl jsem opět promluvit až na to,že mě přerušil šuškot ostatních. Podíval jsem se kolem a zastavil se na Jungkookovi.

Stál veprostřed dveří. Vypadal úžasně. Měl na sobě černé sako,perfektně upravené vlasy a já z něho jednoduše nemohl spustit oči.

Vypadal božsky.

Jungkook se rozešel a pohledem někoho začal hledat. Když došel ke stolu s pitím,natočil si vodu a začal znovu hledat danou osobu.

Když dorazil ke mně,zastavil se. Usmál se na mě a přistoupil blíže. ,,Hledal jsem tě." Řekl mi jemným hlasem.

Cože? Mě? Vážně? ,,V-vážně?" Vykoktal jsem plaše. Jungkook přikývl a prohrábl mi vlasy. Nad tím jsem trochu zčervenal. Já se sakra nechci červenat pořád!

,,Máte teď něco v plánu?" Zeptal se svým hlubokým hlasem Hobiho,sedícího vedle mě. Hobi zakroutil hlavou a Jungkook se tedy pousmál.

,,Dobře tedy. Pojďme si zatancovat." Ani jsem nestačil něco říct a už už mě táhl na plac. Dost lidí se na nás koukalo,což mě znervóznilo.

Postavil jsem se před něj a nevěděl,co dělat. Nikdy jsem netančil. Jungkook to podle mého pohledu asi poznal. Nenápadně se usmál a přistoupil blíže.

Náhle si svou silnou paži obmotal kolem mého pasu a tím mě nadzvedl. Najednou jsem cítil, jak stojím na jeho nohou.

Vykulil jsem oči a chtěl dolu,avšak mě nepustil.

,,Nikam nepůjdeš Zlatíčko." Řekl mi a já na sucho polkl.