abaratis [vkook]

22. Kapitola

Dorazili jsme na náš dopolední program jen tak tak. Zařadili jsme se do chumlu andělů a začali poslouchat rozkazy Joona.

,,Tak tedy... Rozumíte?Nebo potřebujete ještě vysvětlit?" Zeptal se nás Joon,po chvíli vysvětlování aktivity.

Nikdo z nás se nepřihlásil,což znamenalo,že asi můžeme začít.

Jelikož jsme hráli Andělský Baseball,tak to bylo docela v pohodě. Když jsem byl menší,hrál jsem Baseball a dokonce jsem dostal i ceny!

Byl jsem v týmu s nějakými neznámými kluky z béčka,takže to bylo trochu..napnuté,ale jinak jak jsem řekl,pohoda.

,,Takže,..ty,ty,ty a ty budete na metách. Ty,ty a ty budete rozprostření okolo a budete chytat. A já budu nadhazovač,dohodnuto?" Řekl nám jeden z našeho týmu odhodlaně.

Jelikož vypadal docela zkušeně,tak jsem přikývl,což udělali i poslední. Rozmístil jsme se po hřišti a hra tedy začala.

****

,,Pojď!" Řvali na chlapce,proběhávající první metou.

Rozeběhl jsem se a co nejrychleji chytil míček, hodil jsem ho jednomu z nás,který chlapce okamžitě vyautoval a mi si spokojeně plácli.

,,Tohle je snad nemožný... Proč jsou tak dobří?" Řekla jedna holka kousek od nás,když jsem procházel. Musel jsem se uchechtnout, jelikož tu odpověď jsem taky jaksi nevěděl...

,,Střídačka!" Zařval Namjoon a pískl píšťalkou.

Tak jsme se tedy vyměnili a zase si stoupli do kruhu. ,,Takže... Hádám,že ty,jsi už Baseball hrál,ty též a ty taky. A když budeme počítat i mě,tak nás je pět,kteří jsou profíci,což znamená, že ti ostatní půjdou první a my to kdyžtak doženeme."

Vysvětlil nám svou taktiku vysoký chlapec,který se stal našim ,,vůdcem". Všichni souhlasně přikývli a já si tedy prokřupl krk.

Připravili jsme se a kluci tedy šli a začali hrát.

,,Další!" Řekl náš ,,vůdce" a tak jsem přikývl. Vzal jsem baseballku a stoupl si do správné pozice. Nadhazovač mi hodil míček a já ho ihned na první pokus odstřelil až někam do Tramtárie.

Co nejrychleji jsem se rozeběhl a proběhl první metu. Poté druhou,třetí a u poslední mi zbýval jen kousek. Přidal jsem do tempa a čtvrtou jako vítěz proběhl.

Všichni z našeho týmu se ke mně rozeběhli a dali jsme si společné objetí se spousty křikem a jásotem.

,,Vyhráli jsmeeee!" Řvali jsme nadšeně, přičemž na nás ostatní tým jen závistně koukal. ,,Dobře,pojďte všichni sem!" Zvolal Joon.

Přestali jsme se radovat a jako poslušní studenti tak provedli.

,,Takže,jak už víte,vyhrál tým Taemina. A zadruhé; Teď pojďte a dáme si menší svačinu." Rozhodl Namjoon trochu přísně a my tak učinili.