55. Kapitola

414 34 0
                                    


𝐉𝐮𝐧𝐠𝐤𝗼𝗼𝐤 𝐩𝗼𝐯
Probudil mě zvuk otevírání dveří. Pomalu jsem otevřel oči a spatřil Taehyunga,který se snaží utéct pryč.

Trochu mě to mrzelo,ale rozhodně ho teď nenechám odejít...

Rychlostí blesku jsem se zvedl a přiletěl k Taemu,který se při chmatání po klice zastavil.

Ohlédl se na mě a podíval se na mě dosti ustrašeně. Já se na něho zamračil a zvedl do náručí. S tím jsem ho odnesl k posteli,kde jsem ho položil a vlezl si zpátky do postele.

Objal jsem ho kolem pasu a tím ho zastavil v úniku. Tae jen zkameněle ležel a ani se nehl.

Po nějaké té chvíli jsem se rozhodl,že bych chtěl vědět,proč odcházel.

,,Kam jsi šel?" Zeptal jsem se ho při položení hlavy na jeho rameno.

Taehyung se nadechl a vydechl přebytečný vzduch.

,,Hmm?" Zabručel jsem,jelikož nic neřekl.

,,Nevím. Prostě jsem nechtěl,aby nás někdo viděl..." Zamumlal.

Au...To bolelo.

,,Pročpak? Ty nechceš,aby každý věděl,že jsi jen můj?" Řekl jsem mu mým hlubokým hlasem při políbení jeho ramene.

Taehyung se nad mým polibkem otřásl a následovně přikývl. ,,C-chci.."

,,Tak vidíš...Příště mi neutíkej." Řekl jsem mu jemně a otočil si ho k sobě čelem.

Podíval jsem se do jeho očí a usmál se. Políbil jsem jeho čelo a poté si ho přimáčkl na hruď,přičemž mi objetí vrátil.

Náš krásný moment náhle přerušilo klepání na vchodové dveře.

Odtáhl jsem se od Taeho a čekal,zda se někdo ozve. Místo nějakého ozvání do pokoje vtrhl Namjoon,který byl dosti překvapený,když mě viděl polonahého v posteli,kde objímám Taeho.

,,Ehm...Vyrušil jsem vás?" Zeptal se při odkašlání.

Zamračil jsem se na něj a protočil nad tím očima. ,,Ne...Co potřebuješ Joone?" Zeptal jsem se při sednutí na postel.

,,Dnes. Otec nařídil souboj dnes." Vydechl.

Podíval jsem se na Taehyunga a schytal ustrašený pohled. Povzdechl jsem si a políbil ho na čelo. ,,Budu v pořádku." Řekl jsem mu pro uklidnění.

Taehyung mi věnoval nervózní úsměv a poté přikývl. Podíval jsem se zpátky na Joona,který nás jen s menším úsměvem pozoroval.

,,Kolik mám času?" Zeptal jsem se ho.

Joon se mrkl na hodinky a odvětil. ,,Tři hodiny." Přikývl jsem a tak se zvedl z postele. Došel jsem ke skříni,kde jsem vytáhl nějaké čisté džíny a triko.

Oblékl jsem se a připravil se k odchodu.

Pohlédl jsem na Taeho,sedícího na posteli,jak mě nervózně pozoruje. S povzdechem jsem k němu došel a políbil ho na nosík a čelo.

,,Neboj se. Až se svolají andělé,budu čekat."

,,D-dobře.." Zamumlal.

S menším úsměvem jsem se od něho odtáhl a zamířil za Joonem,který semnou zamířil do tělocvičny,kde jsme procvičili ještě pár cviků, které by se mi mohly hodit...

abaratis [vkook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat