abaratis [vkook]

19. Kapitola

Film uběhl dost rychle. Dost mě bavil a dá se říci,že jsem si to dost užil.

,,Co teď?" Zeptal jsem se zvědavě Jungkooka, hledícího na mě. 

,,Hmm... Nevím,už je dost hodin. Myslím,že kdyby jsi teď šel do chatky,byl by dost velký problém,kdyby tě někdo viděl.." Řekl mi zamyšleně.

Chápavě jsem přikývl a rozvalil se po gauči. Jednu nohu jsem si omylem položil na Jungkooka klín,který se nad mým dotekem jemně otřásl.

Když jsem se rychle vzpamatoval,odstranil jsem nohu z jeho klína a sesunul se do rohu gauče. ,,O-omlouvám se... Nechtěl jsem-.."

,,V pořádku..." Přerušil mě Jungkook a zvedl se z gauče.

Došel k nějakému,samozřejmě černému,kufru a vytáhl z něj dvě trička. Jedno si hodil na postel a druhé donesl pro mě.

,,Převlékni se...Kalhoty ti taky mohu půjčit. Pokud budeš tedy chtít.." Poslední slova trochu ztišil,ale já ho slyšel i tak.

,,Dobře. Děkuju moc." Poděkoval jsem mu slušně a převzal si tričko z jeho krásné ruky.

Jungkook nijak nereagoval a došel ke své posteli. Najednou si sundal tričko a já si ihned šokovaně zakryl oči.

Jungkook se na mě otočil a já zaslechl jeho potichý smích. Byl to fakt úžasný zvuk! Chtěl bych ho slyšet vícekrát se smát...

,,U-už jsi převlečený?" Zakoktal jsem na něj, pořád s zakrytými kukadly. Sakra, proč koktáš?! V mysli jsem se propleskl a když zamumlal něco jako 'ano' ,tak jsem si odkryl oči.

Oddechl jsem si,jelikož jsem viděl, že je převlečený a ne nahý. Vzal jsem to tričko od něj a začal hledat koutek,do kterého bych se mohl schovat.

,,Co hledáš?" Zeptal se mě Jungkook,lehající si do postele. Podíval jsem se na něj a na sucho polkl. ,,M-mohl by si prosím zavřít oči?" Požádal jsem ho plaše.

Jungkook přikývl a oči zavřel a zakryl dlaněmi.

Rychle jsem si svlékl tričko a nasadil to jeho. Nemohl jsem odolat a prostě si přičichl. Tak krásně voněl... Mohl bych jeho vůni čichat každý den a nikdy bych se dostatečně nenabažil.

,,Hotovo.." Vydechl jsem potichu a Jungkook si tedy odkryl ruce z očí. Podíval se na mě a tak nějak si mě prohlédl.

,,K-kam si mám lehnout?" Zeptal jsem se ho. Přestaň už doprdele koktat! Jungkook odhrnul peřinu a poplácal na místo vedle něho,na posteli.

Šokovaně jsem se na něj podíval a začal přemýšlet, zda to myslí vážně.

,,Pojď... Už je dost pozdě a měli by jsme se pořádně vyspat." Řekl mi rozumně a já jen plaše přikývl.

Došel jsem k posteli a zalezl si k němu. Přikryl mě peřinou a lehl si trochu pohodlněji.

Oba dva jsme se otočili k sobě zády a snažili se, co nejrychleji usnout...

Uběhl nějaký čas a já prostě nemohl usnout. Otočil jsem se k Jungkookovi čelem a začal zkoumat jeho vypracovaná záda.

Jungkook se náhle otočil a naše pohledy se střetli. ,,Nemůžeš usnout?" Zeptal se mě jeho hlubokým hlasem. Nepatrně jsem kývl a modlil se,aby neviděl mou tvář,která je na oko stejná,jako rajče.

Na chvíli panovalo ticho. Navzájem jsme si koukali do očí a nemohli se vynadívat. I když jsme si do obličeje přesně neviděli,věděli jsme,jak ten druhý je krásný...

Tedy,to jsem si myslel já...