abaratis [vkook]

18. Kapitola

Namjoon ke mně přišel a podíval se mi do tváře. Už se mi ten vztek vytratil z duše. Už jsem nebyl vzteklý,spíše zmatený a vyděšený z toho,co jsem právě viděl...

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se mě Joon při pohledu do mého ustrašeného výrazu. Nejistě jsem přikývl a při tomto pohybu se mi dost zamotala hlava.

Chytil jsem se za ni a zamotal se. Naštěstí to mé nožky dokázaly a udrželi stabilitu. ,,Co se děje?" Zeptal se mě dost zděšeně.

Mávl jsem nad tím rukou a rozhlédl se po pokoji. Došel jsem na židli vedle postele a sedl si. Ohlédl jsem se na Joona a řekl mu klidně.

,,Jdi učit... Budu ho hlídat." Namjoon chvíli váhal,zda mi má věřit. Nakonec po chvíli přikývl a opustil chatku se smutným povzdechem.

Podíval jsem se zpátky na Jungkooka a poupravil mu vlasy,jelikož mu pár pramínků lezlo do obličeje...

****

Usnul jsem. Byl jsem dost unavený,kvůli tomu snu. Tyhle sny mě vážně vyčerpávají a úplně nevím,co s tím dělat...

Někdy se i bojím usnout,aby se mi jen tak náhodou nezdálo něco,co by mi mohlo DOST ublížit...

Probudil mě pohyb. Pomalu jsem otevřel oči a zvedl hlavu. Podíval jsem se na Jungkooka, který se na mě zaskočeně koukal a snažil se přijít,jak jsme se sem dostali.

,,Co tady dělám?" Zeptal se svým hlubokým a rozespalým hlasem. Promnul jsem si oči a trochu se protáhl.

,,Nevím,co se stalo. Prostě jsi byl v jídelně a odešel. Pak jsi n-najednou pustil tác a omdlel.." Špatně se mi o tom mluvilo. Jako kdyby mě to bolelo za něj...

Chápavě přikývl a pomalu se posadil. Trochu jsem mu pomohl a sedl si zpátky na židli vedle postele.

,,Proč jsi tady?" Zeptal se opět neutrálním tónem. Podíval jsem se do jeho krásných kukadel a trochu nad mou odpovědí zčervenal.

,,Nechtěl jsem,aby jsi byl sám.."

Jungkook chápavě přikývl. OPĚT. Proč jen kývá hlavou a neudělá nějakou reakci? To snad nemá city nebo co?

Povzdechl jsem si a zvedl se. ,,Pokud chceš,mohu jít pryč. Pokud ti to není příjemné.." Řekl jsem mu trochu posmutněle.

Jungkook se na mě zaraženě podíval a nadzvedl jedno obočí. ,,A kdo řekl,že mi vadíš?" Poraženě jsem sklonil pohled a sedl si zpátky na židli.

Aish... Připadám si jako idiot...

,,Nechceš se na něco podívat? Film? Seriál?" Zeptal se Jungkook po chvilce trapného ticha. Podíval jsem se na něj a pousmál se. ,,Rád.." Vydechl jsem a na to se Jungkook zvedl z postele.

Byl zase v pořádku, nijak se nekymácel,neměl závratě a ani už nebyl bílý jako stěna...

Jak on to sakra dělá?

Společně jsme si sedli na gauč a zapli televizi. Vybrali jsme nějaký zábavný film a po doplnění všeho potřebného,film pustili.