abaratis [vkook]

65. Kapitola

𝐉𝐮𝐧𝐠𝐤𝗼𝗼𝐤 𝐩𝗼𝐯
,,Synu. Podle souboje jsi vyhrál a také by jsi měl být král. Svou porážku přijímám. Avšak je teď na tobě,zda budeš souhlasit s výcvikem na krále a s tímto postavením."

,,Otče. Jsem rád,že jsi pochopil,že jsem ti nelhal. Už jsi se asi smířil s tím,že miluji mého anděla..."

,,Ano,smířil. Vypadáte spolu šťastně a jsem za to i rád. Taehyung tě určitě miluje a ty jeho též. Už v tom nevidím žádný problém."

,,To jsem rád." Povzdechl jsem si.

,,Dnes mám pro nás jako pár připravené překvapení. Chtěl bych,aby jsi mi pomohl."

,,Oh...dobře tedy. S čím?" Zeptal se otec zkoumavě.

,,Chci uspořádat bál. Ten bál,který jsme měli, když jste se s mamkou brali,nebo slavili narozeniny." Řekl jsem mu rozhodnutě.

Otec se na mě smutně podíval a povzdechl si.

,,Dobře tedy... V jakém znaku ho budeš chtít?"

Hmm... Moje maminka vždy měla ráda růže a proto vždy byl znak bálu růže. Já mám jako oblíbenou věc,zvíře, labutě.

Podle mého budou na bále krásně vynikat a každý si k tomu najde vhodný převlek.

,,Labutě otče." Odpověděl jsem mu.

Otec se pousmál a upil ze svého kafe, položeného na stolečku mezi námi. ,,Dobře."

Přikývl jsem. S oddechem jsem upil z mého hrníčku čaje a zavedl další konverzaci ohledně překvapení pro mého andílka Taehyungieho.

𝐓𝐚𝐞𝐡𝐲𝐮𝐧𝐠 𝐩𝗼𝐯
,,Hej! Kluci!" Zahulákal na nás někdo. Ohlédl jsem se a zamračil se,jelikož nám tím přerušil konverzaci mezi Jinem a mnou.

,,Coje Jimine?" Zabručel jsem.

,,Dnes bude bál!" Vyjekl natěšeně.

Bál? Bál,jako byl ten,kdy zemřel Hobi? Tak to se mi fakt nechce... Nehodlám někoho vidět, jak si opět ublíží...

,,A jaký je znak?" Zeptal se Jin s úsměvem.

,,Labutě." Odpověděl někdo za Jimina.

Ohlédl jsem se a spatřil Namjoona,který byl opět ve své černé košili a brýlích. ,,Labutě?" Zeptal jsem se nechápavě. Na minulém bále jsme nic takového neměli.

,,Ano. Labutě. Budeš si muset vzít převlek a masku na obličej,aby ti nikdo neviděl do obličeje a nepoznal,že jsi to ty. Před bálem každý přijde odděleně a začne bál,kde se na konci masky sundají a ty poznáš,zda jsi našel svého anděla." Řekl Namjoon.

,,Pokud tedy nějakého máš." Dodal Jimin opruzele.

Chápavě jsem přikývl a povzdechl si.

Aby mě nikdo nepoznal? Co když bych potkal někoho,kdo by nebyl můj Jungkookie? Co kdyby se stala nějaká nehoda a my bychom se rozešli? Ne! Nad tím nesmím ani přemýšlet!

,,Já nevím... Asi nepůjdu." Zamumlal jsem a kousl do sendviče.

Kluci na mě vytřeštili oči a vyjekli nastejno. ,,Proč!?" Protočil jsem nad tím očima a nechal to být.

Vážně se mi tam nechtělo. Nechtěl jsem poznat někoho jiného. Chtěl jsem znát jen Jungkooka. Chtěl jsem milovat jen jeho. Chtěl jsem být hezky v klidu a nevidět nic divného...

,,Mám s tím blbé zkušenosti. A tečka." Odsekl jsem. Zvedl jsem se a odešel pryč,aniž bych se na ně nějak díval.

Tak jsme zamířil do mého pokoje,tedy,bytečku, kde jsem zalehl do mé postele a začal přemýšlet,zda jít nebo ne...