abaratis [vkook]

15. Kapitola

𝙅𝙪𝙣𝙜𝙠𝙤𝙤𝙠 𝙥𝙤𝙫.

,,Můžeme dělat hodně věcí..." Vydechl jsem a podíval se na Taehyunga, kterému se začala zbarvovat líčka do růžové barvy.

,,Mám tu dost filmů,můžeme se jít projít... Nebo,.." Zamyslel jsem se.

Sakra,co můžeme dělat? Tohle jsem nikdy nikomu neříkal! Co mám sakra říct? Vždyť on je vlastně první člověk,který mi připadá...

Krásný...

,,No...Asi bych se podíval na nějaký film." Odpověděl Taehyung kvůli tomu tichu, které nastalo. Přikývl jsem a vstal. Popadl jsem ovladač a zapl televizi.

Jelikož jsem syn jednoho z nejvyšších andělů, mohu si dovolit trošku luxusu...Otec mi zaplatil tuhle chatu,protože sem každý rok jezdíme a mě přestalo bavit a ani se mi nelíbilo být s ostatními v chatkách...

Jsou všichni tak... divní a ani nevím proč.

Našel jsem tam nějaký film,který se líbil mně i Taehyungovi a pustil ho.

****

Film skončil. Vzal jsem si sklenici džusu a napil se. Sklenici jsem po vypití obsahu odložil a podíval se na Taehyunga,sedícího kousek ode mě.

Už se na mě koukal a jakmile semnou propojil oční kontakt,uhl pohledem někam jinam a schoval si svá narůžovělá líčka.

Co to s ním je? ,,Chceš už jít k sobě,nebo budeš tady?" Zeptal jsem se ho pro jistotu. Přece ho nebudu držet,no ne?

,,J-já... Asi už půjdu. Za chvíli bude večerka a kluci mě budou hledat.." Řekl bez pohledu do mého obličeje. Je rozkošný,když se stydí...

Povzdechl jsem si a přikývl. Ihned na to se zvedl a před odchodem se na mě ohlédl. ,,Dobrou noc.." Řekl a co nejrychleji opustil mojí chatku.

𝙏𝙖𝙚𝙝𝙮𝙪𝙣𝙜 𝙥𝙤𝙫.

Panebože! Taehyungu,vzpamatuj se! Hned! 
Řval na mě můj vnitřní hlas,při odcházení do mé chatky.

Proč jsem byl tolik nervózní?! Proč jsem vůbec tolik koktal?! Vždyť já jsem ten dominantní! Já jsem ten,co vždy vede! Proč jsem se teď choval tak divně?

Co to semnou děláš Jungkooku...

Došel jsem ke dveřím naší chatky. Pomalu jsem otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Jelikož bylo po večerce,už kluci poklidně spali a já si jen úlevně oddechl.

Opatrně jsem zavřel dveře a doťupkal k mé posteli. Tam jsem si vlezl pod deku a zachumlal se do ní.

,,Tae? Kde jsi byl?" Zašeptal na mě Jin,ležící hned vedle mě. Podíval jsem se na něj a lehl si co nejblíže ke kraji. ,,Venku... To teď neřeš Hyung... Jdeme spát."

Jin souhlasně přikývl a ještě mi pošeptal. ,,Dobrou noc Taehyungu.." Pousmál jsem se na něj a řekl mu také jemným hlasem. ,,Dobrou noc.."

S těmito slůvky jsme usnuli a vpluli do říše fantazie...

,,Dost! Dost! Co to děláte?!" Řval jsem při pohledu na onoho chlapce,připoutaného v nějakých provazech ve vzduchu.

,,Chlapečku... Radši drž zobák a užívej si,jak tady pěkně umírá.." Řekl mi nějaký muž se zlým úšklebkem. Podíval jsem se na něj a snažil se nějak vymanit z řetězů.

,,Pusťte mě! Nechte toho!" Řval jsem na ně, když jsem si všiml mé matky,která je přivázána ve vzduchu stejně jako ten překrásný chlapec.

,,Drž hubu jsem řekl!" Prskl po mně ten muž a nějakým bičem mě uhodil do hrudi. Bolestně jsem vykřikl a zadržel ty slané kapičky bolesti.

Muž došel k mé matce a chlapci a otočil se zpátky na mě. ,,Koho by sis vybral?" Zeptal se mě. Mlčel jsem. Nevěděl jsem,co říci....

,,Co kdybych vám paní Kim dal nabídku... Chápu,že nenávidíte svého syna. Takže to uděláme takhle,vy přežijete a támhle Taehyung zemře místo vás,co vy na to?"

Má matka zvedla pohled k muži a přikývla? Mé srdce se náhle rozpadlo na kusy. Jak může? Jak to mohla odsouhlasit?

,,Dobře tedy." Vydechl muž a najednou vzal nějaké kopí. Napřáhl se a namířil ho na mě. Zavřel jsem oči,které byly obklopené slzama a čekal,než zemřu...