Enemy roommates [1]

1. Red-Eye

Černovlasý kluk postával u velké skleněné zdi obchodního domu. Ve skle sledoval svůj odraz, rukou si ulízl rovné černé vlasy a potom si upravil tmavě modrou kravatu, která doplňovala jeho sako a košili. Na očích měl široké brýle s černými skly, které částečně skrývaly jeho identitu. Čekal na pokyny.

Na skleněné stěně se promítaly různé reklamy, co ve smyčkách běhaly pořád dokola.

„Zavítejte do nově otevřeného kasína!" vykřikovala žena v červených šatech na jedné z reklam. „Staneš se ty dnešním šťastlivcem?"

„Rok 2074! Kdy jindy byl lepší čas pro koupi vznášedla a motoletu, než právě teď?" nabádal kolemjdoucí bohatě oblečený muž z jiné reklamy.
Černovlasý Kai však těmto obrazovkám nevěnoval pozornost. Zahleděl se na jednu menší, která místo reklam ukazovala přímý přenos z nějaké politické konference.

„Noviny TruthSpeak, Rickheartová. Senátore Falkene," začala otázku blonďatá reportérka s vážným výrazem, „mohl byste vysvětlit stoupající kriminální aktivitu ve Facinora City?"

Šedovlasý muž s vrásčitým čelem na ni pohlédl s kamenným výrazem, zatímco se malé digitální foťáky s velkým rozlišením nasměrovaly na jeho obličej. „Vláda dělá vše pro to, abychom se s tímto problémem vypořádali."

„Ale, senátore Falkene," nenechala se odbýt jednoduchou větou, „od té události roku 2050 kriminalita na celém světě stoupla o 16%, zatímco v našem Facinora City o 24% a stále stoupá. Jak to chcete vysvětlit?"

Muž se s povzdechem opřel o skleněný pult, zatímco čočky všech kamer a fotoaparátů stále lpěly na něm. Potom pozvedl hlavu. „Slečno Rickheartová, i vy ostatní, co právě posloucháte... Věřte, že naše vláda nezklame Facinora City. Jak už jste zmínila, rok 2050 byl opravdu velkou a poněkud devastující událostí pro celou planetu Zemi."

Kai, který stále zamyšleně sledoval obrazovku, na chvíli odvrátil pohled. Zkontroloval, jestli je zbraň pod sakem nabitá a nahmátl vysílačku ve svém uchu, aby se ujistil, že ji neztratil. Stále však bylo ticho.

Senátor pokračoval. „Když se k Zemi blížil asteroid neznámého původu, všichni se obávali toho nejhoršího. A i když toto těleso nakonec Zemi minulo, dostalo se na povrch naší planety pár úlomků, které zapříčinily nečekané změny v genetice dvou procent lidské populace. Někteří na vývoj mutace X-50 zemřeli. Avšak u určitých jedinců se, jak všichni dobře víme, začalo vyvíjet něco, co by obyčejný člověk nazval superschopnostmi."

Kai netrpělivě podupával nohou a kontroloval hodinky. Do pravého poledne zbývalo už jen pár minut. Ale všichni ho varovali, že akce začne dříve. Tak proč bylo stále ticho?

„Když tito individuálové začali svých schopností využívat ve vlastní prospěch," říkal dále hlas senátora Falkena, „brzy našli mnoho cest, jak porušit zákony, aniž by byli trestně postiženi." Svraštil obočí. „Na to náš senát patřičně zareagoval a vy dobře víte, slečno Rickheartová, že v našem městě již od roku 2059 funguje speciální protizločinecká organizace, jejímž cílem je všechny zločince s mutací genotypu dopadnout a zlikvidovat." Sevřel skleněný stolek v ruce a druhou rukou ukázal na celý sál. „Ředitel Anti-X se svými zaměstnanci bojují za spravedlnost a za vás všechny, aby se naše Facinora City opět stalo oázou bezpečí a místem prosperity a inovace." Svěsil ruku. „Bohužel... zločin nikdy nespí a zákon má co dohánět. Neztrácejte svou důvěru v senát a my dáme naše město opět dohromady." Přiložil si ruku na srdce. „To slibuji za sebe i za své kolegy. Tohle město nepatří zmutovaným zločincům, ale čestným a pracovitým lidem!"

Další otázka mladé reportérky zanikla v patriotických výkřicích a potlesku, který byl reakcí davu na senátorův projev. Šedovlasý muž se spokojeným výrazem přikývl a opustil výřeční pult, aby zmizel z dohledu kamer.

„Tady Dvanáctka, volám Pětku..."

Kai se ihned dotkl své vysílačky. „Pětka na místě, čekám na pokyny."

I přes chraptící vysílačku dokázal v hlase svého spolupracovníka zaslechnout uchechtnutí. „Tak se připrav, každou chvíli by to mělo začít. Někde se určitě objeví."

„Rozumím," odpověděl Kai a rychle přejel ulici pohledem. „Každou chvíli..." mumlal si pro sebe, zatímco se vydal po chodníku jako ostatní lidé v davu, ale pod sakem pevně stiskl svoji plně nabitou pistoli.

Vysoko nad ním se ozval výbuch. Kai zvedl pohled a na chvíli ho oslepily jiskry, které ještě probleskávaly v dýmu kouře, který vycházel z velké díry ve stěně budovy. Na ulici nastal chaos. Lidé se začali rozprchávat do stran, Kai však pozorně sledoval místo výbuchu.

Z kouře se vynořil muž zahalený v černém oblečení od paty až k bradě. Přes hlavu měl přehozenou kapuci a pod ní šátek, co mu zakrýval tvář. Přes ramena měl přehozenou lehce potrhanou černou vestu, na jejíchž zádech byl červenou barvou nasprejovaný symbol otevřeného oka s blesky.

Kai vytáhl pistoli a namířil ji na svůj cíl. Vystřelil po zločinci ještě v momentě, kdy byl vysoko ve vzduchu.

Od zločincových rukou však vyšlehly blesky, které kulku zasáhly a rozbily její tvar. Potom muž zmizel na střeše protějšího domu.

„Je to on," zaklel Kai a rozběhl se do budovy za zločincem. U toho se dotkl své vysílačky. „Red-Eye na Leitnerově ulici, je na střeše Green Brandu..." Vběhl do firemní budovy, zatímco odstrčil pár lidí z cesty.

„Tady Devítka, vidím ho," ozval se další hlas z vysílačky. „Proskočil oknem do čtvrtého patra, pokračuj za ním."

„Rozumím," odpověděl Kai a vběhl do otevřeného výtahu.

„Dvanáctka, jsem ve vedlejší budově, jdu na pomoc."

Kai stál na místě ve výtahu, zatímco mu pár dalších lidí věnovalo zvláštní pohledy. Skleněný výtah se však rychle dostal do čtvrtého patra a Kai vystoupil. To už slyšel výstřely. Vydal se za nimi se zbraní nachystanou v ruce.

Ve vysílačce někdo zaklel. „Mám na něj výhled z protější budovy, ale nedaří se mi ho sestřelit. Odrazil všechny mé střely!"

Kai se dotkl vysílačky. „Není neprůstřelný, musíme ho jen zasáhnout ve chvíli, kdy si toho nevšimne." Zpomalil v běhu a zastavil se u dveří, ze kterých před chvílí slyšel střelbu.

„Jdu dovnitř!" ozval se ve vysílačce hlas Dvanáctky. V tu chvíli Kai uslyšel, jak se ve vedlejších kancelářských prostorách rozbíjí sklo - jeho kolega nejspíš proskočil dovnitř. Ozvalo se několik vystřelů a Kai ode dveří viděl i světelné záblesky.

„Sakra!" zanadával Dvanáctka.

Kai slyšel rychlé kroky. Přikrčil se ke stěně vedle dveří a namířil k nim svou pistoli. Z místnosti se vyhrnuly blesky, které dveře v mžiku roztrhly, až se zvedl prach. Otvorem proskočil mladý muž v černém outfitu a Kai se na sekundu setkal s jeho pohledem. Za šátkem spatřil modré oči, které zářily stejně jako zločincovy paprsky. Kaie zaskočila nebojácnost a riskantnost, jakou dokázal vyčíst z tohoto sekundového pohledu.

Měl zločince přímo před sebou, a proto neváhal a zmáčkl spoušť.

...

Poznámka autora: Zatím publikuji jen první kapitolu, i když už mám rozepsaných i pár dalších. První totiž chci dokončit příběh My vampire sister and me a potom budu pokračovat s tímto. Ale nezoufejte, dlouho to určitě nepotrvá :)