Enemy roommates [1]

5. Mutant

Skutečně to byl agent s přiděleným číslem dvanáct, který na Kaie čekal ve svém autě. Bylo zaparkované na kraji cesty kousek od brány na pozemek univerzity. Když ho Kai z dálky zahlédl, mávl mu na pozdrav.

Dean mu s úsměvem gesto oplatil. Potom otevřel dveře svého auta a sedl si na místo řidiče, zatímco Kai obešel auto a sedl si z druhé strany vedle něj.

„Takže on tě vážně poslal na univerzitu..."

„Vždyť jsem ti to říkal," povzdechl si Kai a připoutal se. Narozdíl od Kaiova osobního auta měl tenhle stroj, který vlastnila organizace Anti-X, jídní i vznášecí funkci. Když Dean nastartoval, motory hlasitě zahučely a kola se převrátila na bok, aby směřovala tryskami dolů. Když Dean zařadil rychlost, naklonila se dozadu a tím popohnala stroj dopředu a vznášedlové auto „vyjelo" na cestu.

„Jak to zatím jde? A na pokoji jsi sám, nebo máš spolubydlícího?" vyptával se Dean.

Kai se zahleděl ven z jednostranně zatemněného okénka. „Mám. Jednoho. A sere mě."

Dean se zasmál. „Takže náš princ se poprvé v životě dělí o svou komnatu..."

Kai ho přátelsky žduchl do ramene. „Ty radši dávej pozor na cestu." Ale potom odvrátil pohled. „Radši bych tam byl sám. Nebo s tebou."

Dean se ušklíbl. „Ale já bych tě sral taky a ty to moc dobře víš. Navíc... já už se rozhodl, že ve svých dvaceti jedna letech budu dále využívat příležitostí, jaké mi nabízí práce v Anti-X. Už teď mám dobře našlápnuto a nechtěl bych se školou ztrácet čas, když si můžu budovat kariéru v práci."

Kai se pousmál. „Aspoň si můžeš vybrat." Ale pořád si stál za tím, že by byl na kolejích nejraději s Deanem. Kdyby měli pokoje hned vedle sebe, vídali by se každý den. Mohl by si s ním povídat dlouho do noci a třeba by se jejich přátelství posunulo na vyšší level. A možná by se časem vyvinulo i v něco... Notak, Kaii, co to zase vymyslíš? Dean má přítelkyni. A i kdyby neměl, pořád je straight. Narozdíl od někoho tady.

„Nad čím přemýšlíš?" Deanův hlas ho vyrušil z myšlenek.

Kai ho rychle probodl zamračeným pohledem, který měl všechno skrýt. „Nad naší misí. Měl jsi mi předat výbavu a informace, ale zatím jsi mi nedal ani jedno."

Dean přikývl. „Máš pravdu. Tak teda poslouchej..."

...

Auto zastavilo v boční ulici mezi vysokými budovami. Ještě, než Dean otevřel dveře, hodil Kaiovi do rukou novou pistoli. „Tohle prý zaručeně porazí i takového zločince, jako je Red-Eye."

Kai se na lesklou zbraň nejistě podíval. „Zaručeně na kolik procent?"

„Eh... tak padesát? Čtyřicet? Kecám, to mi neřekli."

„Takže to vlastně zaručené není."

Dean ho přátelsky praštil do ramene a věnoval mu šibalský úsměv. „Co jsme si říkali? Zbraň je mocný nástroj, ale ovládá ji člověk. Takže je jen na tobě, jak moc účinná bude."

Kai odvrátil pohled, zatímco si Dean otevřel dveře a vystoupil z auta. Potom ho však Kai rychle napodobil. Deanova přátelská gesta v něm vždycky probouzela naději, že jsou si bližší, než to ve skutečnosti bylo. Dean ani nevěděl, co mu provádí... „Jsem tak moc v háji," povzdechl si tiše Kai.

„Co říkáš?"

Kai se podíval na svého parťáka a sevřel pistoli v ruce. „Že bychom neměli zdržovat." Z pouzdra vytáhl drobnou vysílačku, kterou si dal do ucha a naladil se na společnou frekvenci. „Pětka zde, brzy budu na místě."