Enemy roommates [1]

58. Spád

Many namířil svou pistoli na Andrého, ale to pro Red-Eye nebylo nic nového. Rozběhl se vpřed a s lehkou změnou své trasy vystřelil blesky, které byly podobně rychlé jako Manyho výstřel. Blesky však schytalo velké tělo Silvia ve své vlkodlačí podobě, který se před Manyho vrhl.

André ucouvl. Z části překvapením, ale také proto, že věděl, jestli se k němu Silvio dostane blíže, André boj automaticky prohrál.

„Znič ho," řekl Many chladným tónem.

André se postavil do bojové pozice. Bude muset použít více blesků, pokud chce tu horu svalů složit k zemi. Jenže... Silvio nebyl jeho nepřítel. Jistě, byl na straně Manyho, ale André na něm nechtěl vyplýtvat svou sílu, když byl jeho cílem ten usměvavý maniak.

Silvio se vrhl vpřed a Andy po něm vrhl blesky, ale stejně musel uhnout silné ruce s drápy. „Ani tohle nestačí?" zamumlal si pro sebe, ale hned musel sklopit hlavu, aby o ni nepřišel. Odběhl kousek stranou a vyděšeně pohlédl do očí vlkodlaka. Silvio byl možná jen Manyho loutka, ale byl silný. A André...

Silvio zavrčel a švihl po zrzkovi svými drápy. Podařilo se mu skrábnout ho do ramene, ale André opět unikl. Proběhl kolem Silvia a napálil do něj blesky zezadu. Silvio se na chvíli sevřel v křeči, jeho svaly povolily a sesunul se na zem. Vzápětí se však zvedl a prudce se otočil s nastvaným výrazem v očích.

André věděl, že chybuje, když svou schopnost nepoužívá na plné síly. Nemůžu vyčerpat všechno hned na začátku, byla jeho výmluva sobě samému. Uvnitř však věděl, co mu doopravdy brání. Nechtěl vraždiť.

„Red-Eye je hrdina," řekl kdysi své kamarádce Mackenzie, „nikdy nikoho nezabil." Jenže co když nemá na výběr? Stalo se to pouze jednou, kdysi dávno, byla to nehoda, která však měla svůj důvod. To měl na svědomí André. Jenže teď... Za koho tu vlastně bojuje? Za mutanty... nebo za sebe?

Protáhl se kolem dalšího Silviova útoku. Přeběhl kousek stranou a zkoušel to na něj s blesky znova.

Přišel sem snad bojovat jako Red-Eye, symbol mutantů? Nebo si sem přišel vyřídit s Manym jejich osobní záležitosti jako André? Nejspíš obojí zároveň. Nemůžu si dovolit umřít, běhalo mu hlavou, když začal dělat zbrklé chyby a Silvio ho málem několikrát dostal. Musím Kaiovi říct...

Silvio švihl drápy přes Andrého obličej. Zrzkovi se na chvíli zatemnilo před očima, potom už jen viděl, že leží na zemi a nemůže dýchat. Silvio ho držel pod krkem a André lapal po vzduchu, ale to nic neubíralo ostré bolesti, kterou cítil na rozseklé tváři.

Many se se svým pošetilým úsměvem sklonil nad zrzavého kluka. „Všiml jsem si, že se ti tví přátelé snaží překazit můj plán."

André škrábal rukama po těch Silviových, ale silné ruce na jeho krku nepovolily.

„Dobrá, klidně ať rozpojí bomby, které mí lidé tak pracně vytvářeli... nic to nezmění." S úsměvem se narovnal. „Nola vám toho řekla dost, že?"

André sebou přestal zmítat. Uslzenýma očima se zahleděl na Manyho. Takže on věděl, že ho Nola zradila? Jasně, že to věděl...

„Snad sis nemyslel, že jí řeknu všechno?" Many zavrtěl hlavou. „André, André... zase tak dobrosrdečný nejsem."

Silvio trochu povolil své ruce, a tak se André snažil pořádně nadechnout. Ze země se však zvednout nemohl a v prstech cítil sotva jiskřičky, ne své mocné blesky.

„V téhle budově se skrývá více bomb, než si Nola myslela."

„Ne!" André se opět pokusil dostat ze svého sevření. Použil na Silvia blesky, ale vlkodlak se sotva pohnul.