Enemy roommates [1]

21. Pozvání

Kai se v pondělí procházel chodbami školy lehce otrávený, tak jako jindy. Ale André se zdál být v docela dobré náladě.

Kai se uchechtl.

„Co?" zeptal se zrzek.

„Ty ses o víkendu nějak dobře vyspal, co?"

André nechápavě svraštil obočí.

„Že vypadáš tak nadšeně."

„Aha." Zrzek se zahanbeně pousmál. „No... mám totiž zítra pohovor."

„Takže budeš mít brigádu?"

„To se uvidí pohled toho, jak ten pohovor dopadne," odpověděl André, ale už teď se lišácky usmíval.

Kai nad tím jen zavrtěl hlavou. „Tak teda hodně štěstí."

André přikývl, ale potom se na Kaie zaujatě podíval. „A co ty? Máš dneska po škole... brigádu?"

Kai se zamyslel. Žádnou plánovanou akci neměl, ale říkal si, že půjde trénovat, protože tomu o víkendu moc nedal. „Jo, mám." Povzdechl si. „Snad to konečně bude trochu klidnější den."

„No..."

Kai se na Andrého podíval s očekáváním, co zase řekne.

„Chci říct, že ti to přeju."

„Ehm... díky."

I když se André vydal do třídy napřed, Kai ho následoval a posadil se na blízké místo. V poslední době už si tak nějak zvykl, že má vždycky někde v dohledu ty jeho zrzavé vlasy. Kai si zamyšleně podepřel bradu a opřel se loktem o stůl. Nejen vlasy... i zajímavé oči, které, jak se Kaiovi zdálo, občas měnily odstín podle Andrého nálady.

André si všiml jeho pohledu a s přivřenýma očima se pousmál. „Copak?" prohrábl si vlasy, ale některé z pramínků mu ihned spadly opět do tváře.

Kai rychle sklopil pohled a nevědomky se kousl do rtu. Potom se však pro sebe ušklíbl a opřel se o opěradlo židle. Předstíral, že se jen po ránu protahuje, ale věděl, že takhle díky košili s krátkým rukávem půjdou vidět jeho vypracované svaly. Nebyl sice takový svalovec, jako Dean, ale tvrdý trénink se na něm rozhodně podepsal.

André z něj nespouštěl pohled. „Ty, ehm... asi chodíš často do posilovny, co?"

Kai se ušklíbl. „Chceš jít se mnou?" Překvapilo ho, jak hladce dokázal Andrého pozvat. Ale když už měl tu příležitost...

André se pousmál. „Vlastně bych i šel. Co třeba zítra?"

Kai pokrčil rameny. „Klidně zítra." Potom odvrátil pohled a předstíral, že věnuje svou pozornost přicházející učitelce. Ale při tom mu hlavou běhaly úplně jiné věci.

Kluci spolu přece můžou chodit do posilky úplně normálně, nic zvláštního na tom není...

Po očku se ohlédl na Andrého. Zrzek se také díval na učitelku, ale potom se podíval na Kaie a pousmál se. Kai hned odvrátil pohled. Ne, neměl by si nic domýšlet. André se jenom chová jako idiot, tak jako obvykle. Přece si už na začátku Kai sám stanovil, že budou jen spolubydlící. Nic víc v tom není.

...

Když skončilo vyučování, Kai se s Andrém potkal před školou. Mířil na parkoviště, ale i tak se zastavil. „Chceš hodit na nejbližší stanici metra?"

André se zarazil. „Svezl bys mě?"

Kai přikývl.

André se pousmál, ale nad něčím se zamyslel. „To bych byl moc rád, ale... musím si ještě něco vyzvednout na pokoji."