Enemy roommates [1]

40. Hra

Páteční ráno bylo málo slunečné stejně jako předchozí dny.

Andrého vzbudilo vyzvánění budíku a posadil se na posteli, aby chvíli mžoural do prázdna. Při tom však stále myslel na to, co se včera dozvěděl od Manyho. Anti-X řídí muž jménem Hatsuo Hatari. Nemohla to být náhoda, že má Kai úplně stejné příjmení. André si také vzpomněl na to, že Kai kdysi řekl, že je jeho otec ředitel nějaké firmy. To už ani nešlo jinak vysvětlit.

Takže nejen, že André sdílí pokojovou buňku s agentem. Sdílí ji se samotným synem ředitele Anti-X!

Unaveně odhodil peřinu a postavil se, přičemž se protáhl. Je čas soupeřit s tímhle Hatarim... o koupelnu.

André si pustil svůj ranní playlist a hodil na sebe náhodné oblečení. U toho si broukal hrající písničku, potom zamířil do koupelny. „Dobré ráno," zapěl s úsměvem.

Kai otevřel pusu, aby odpověděl, ale místo toho zívl. „Uh... dobré..."

André se kolem něj protáhl, aby si vzal kartáček. „Málo spánku?"

Kai na sebe zamžoural do zrcadla. „Spíš... málo kvalitní spánek." Povzdechl si.

„Co ten včerejšek?"

„Hm?"

„Sheryl a Dean. Jak to dopadlo?"

Kai frustrovaně svraštil obočí. „Já... vlastně nevím. Dean nechtěl, ať se do toho více pletu. A od té doby mi nenapsal."

„Hm." André si začal čistit zuby.

Kai se pousmál a prohrábl mu vlasy rukou. „Jak hnízdo."

André ho probodl pohledem, ale to už Kai zamířil ven z koupelny.

Když byli oba hotoví, sešli se v chodbičce, která oba pokoje i s koupelnou spojovala. Kai si ještě naposledy uhladil vlasy u zrcadla a André si na záda hodil batoh. Potom se usmál na svého spolubydlícího. „Už jen přetrpět dopolední vyučování a máme od školy na dva dny zase klid."

...

Odpoledne Andrého čekala brigáda. Tedy to, o čem si Kai měl myslet, že jo to brigáda.

Nebe už se zahalovalo tmavými večerními mraky a ve městě se zapínalo noční osvětlení. Několik aut, dodávek, motorek a dalších vozidel se z různých směrů ve městě sjíždělo k jednomu místu.

André seděl v nákladním prostoru Fawziho auta spolu s dalšími mutanty. Dveře však nebyly dovřené, a tak z nich dva mladíci koukali ven a smáli se, když jim vítr čechral vlasy.

André se zamyšleně díval na své dlaně, ale potom se otočil na Mac. „Divím se, že jsi na to kývla."

Blondýnka si povzdechla. „A neměla jsem? Já... ačkoliv Manyho zrovna příliš nepodporuju, tuhle akci ano." Podívala se na Andrého. „Ty jsi doma nestrávil tolik času, neslyšel jsi všechno, co Leon s Nolou o těch laboratořích povídali."

André odvrátil pohled.

„Nevyčítám ti to. Jen říkám, že vím, co se na tom místě děje. A chci ho zrušit."

„Hahaha! Jo!" zasmál se souhlasně svalnatý muž, co seděl naproti nim. U toho praštil sevřenou pěstí do své dlaně. „Jde se na věc!"

Dodávka zastavila a mutanti vyběhli ven. André si přes obličej natáhl šátek i kapuci a vyrazil za nimi. Aktivoval vysílačku v uchu, ve které občas slyšel mluvit ostatní. Zrovna v tuhle chvíli k areálu laboratoří přijely i další skupiny mutantů ze zbývajících třech stran, přesně, jak bylo naplánováno.