Enemy roommates [1]

54. The Mask

Skupina nepřipravených, ačkoliv ozbrojených policistů nebyla ani zdaleka dostačující k tomu, aby zastavila blížící se mutanty. Pod Manyho vedením maskování lidé odzbrojili policisty, znemožnili jim pohyb a neohroženě nakráčeli do budovy senátu hlavními dveřmi.

Many se usmíval, jako by právě vešel na jeviště uvést další show. Tahle show však měla být pořádné drama a on jej hodlal vyhrát, než se sem dostanou agenti Anti-X nebo André s tou svojí partou.

„První fáze plánu může začít,“ pronesl s úsměvem a jeho hlas se ozval i v malých vysílačkách všech jeho pomocníků. Každý z nich se rozběhl do budovy tam, kde měli plnit své úkoly. Pouze Silvio a Dai Lu zůstali Manymu po boku.

Many se na podpatku otočil a zamířil k výtahu s pozlaceným rámem, který byl na konci velké vstupní síně. Z dalších dveří se však vyhrnulo dvanáct členů ochranky, kteří se v řadě postavili před výtah a všichni namířili své zbraně na muže, kterého znali jen pod jménem The Mask.

Many s úšklebkem pomalu zvedl ruce. „Zbavte se jich.“

Na povel Dai Lu i Silvio zamířili vpřed. Vlkodlak začal rozhazovat policisty z jedné strany a neviditelná žena z druhé. Někteří se snažili po nich střílet, ale všechny střely zkušené bojovníky minuly. Po chvíli bylo opět ticho.

Many se vydal vpřed. Proměnil se vzhledem na Red-Eye a překročil jednoho muže v bezvědomí, potom další a další, až narazil na Silvia, který chtě vrazit tomu poslednímu. Many v Red-Eyově podobě mu však položil ruku na rameno, a tak vlkodlak svoji poslední ránu zadržel.

Many zvedl policistu za vestu do vzduchu. „Můžeš chodit?“ zeptal se hlasem, který zněl jako Andrého upravený hluboký hlas.

Muž vyděšeně přikývl.

„Výborně. Tak vyřiď senátoru Falkenovi, že si pro něj jdou mutanti. Rozuměl jsi?“

Muž opět přikývl.

Many ho postavil na nohy a muž se kulhanvou chůzí rozběhl pryč. Many se Silviem ho tiše sledovali, dokud nezmizel za rohem. Potom se Many proměnil na jednu ze svých podob The Maska a promluvil do své vysílačky. „Dai Lu, sleduješ ho?“

„Ano,“ odpověděl mu tiše ženský hlas. Neviditelná žena totiž štíhlá z místnosti zmizet spolu s nic netušícím policistou a teď ho sledovala.

„Veď nás.“

Podle jejích slov Many se Silviem pomalou chůzí kličkovali chodbami budovy senátu a nechali se vyvézt výtahem tak, jak jim neviditelná žena napovídala.

„Už vidím Falkena. Je v deváté  soukromé pracovně,“ nahlásila opět Dai Lu.

„Takže se neschoval do speciálního úkrytu? Jenom zbaběle zalezl do jedné ze svých pracoven...“ Many zklamaně zavrtěl hlavou. „Co se dá dělat.“ Podíval se na Silvia. „O to jednodušší to pro nás bude.“

...

Upocený policista vtrhl do velkých dveří. „Pane Falkene!“ Musel se znova nadechnout, protože mu došel dech.

Starý muž za velkým polokruhovým stolem se prudce postavil. „Co se děje? Vypadla veškerá komunikace i kamerové systémy!“ Ty se očividně před chvílí zkoušel rozjet na své obrazovce, ale místo záznamu tam byl jen šum. Kolem něj stála jeho osobní ochranka, šest silných mužů.

Policista byl konečně schopný odpovědi. „Red-Eye je tady a říká, že si pro vás jde.“

„Cože?“ Tvář starého muže zalilo zděšení.