Enemy roommates [1]

53. Podmínka

Kai vystoupil z výtahu. Tvářil se profesionálně, tak jako jindy, když procházel chodbami Anti-X. Teď však váhal, jestli jimi neprochází naposled.

Dveře do další chodby si vyžadovaly speciální povolení. Kai byl naštěstí agent z první desítky, a tak jeho čip tyhle dveře dokázal otevřít. V chodbě s vězeňskými celami nebyla žádná ostraha - kamery tu však byly na každém rohu. Jestli je někdo sledoval v přímém přenosu, to Kai netušil, ale možné to bylo.

Svou přímou chůzí procházel kolem cel, aniž by odvrátil pohled, a přemýšlel, jestli za tlustými dveřmi někdo přebývá.

„Kaii?" ozval se za ním slabě ženský hlas.

Kai se zastavil. Chtěl tomu odolat, ale nakonec to nedokázal a vrátil se ke dveřím zpátky. „Sheryl?" Zeptal se, když se jeho pohled zabodl do malého vysunovacího okénka na jídlo, které však bylo momentálně zamklé. I když zrovna Sheryl neviděl, byl si jistý, že ona jeho viděla dobře. To díky té její schopnosti.

„Dean s tebou nepřišel?"

„Dean tu nemá co pohledávat. Ani já ne."

„On... co o mně říkal? Co se mnou vůbec chtějí udělat? Nikdo mi nechce nic říct..." Její hlas zněl plačtivě, ale určitě se snažila své slzy udržet v sobě.

Kai si tiše povzdechl. „Dean... nic neříkal. Je mi... je mi líto, Sheryl."

Na druhé straně bylo chvíli ticho. „V pořádku," řekl slabý hlas.

Kai naštvaně zatínal pěsti. To byl jediný, komu tohle vadilo? Ale potom je povolil. „Neměla bys tu být, Sheryl."

„Jsem... jsem mutantka, Kaii."

„Já vím. Neměla bys tu být, nic jsi neprovedla."

„No..." Sheryl se posadila. „Zranila jsem Deanovo ego," uchechtla se.

I Kai se pousmál. Překvapovalo ho, že i v takové situace dokázala zachovat klidnou hlavu. Kai by šílel. „Něco vymyslím," řekl odhodlaně.

„Co tím myslíš?"

Kai se podíval na kameru. Možná zaznamenávala i zvuk, ale to mu v tuhle chvíli bylo jedno. „Dostanu tě odsud."

Na druhé straně bylo opět chvíli ticho. „Nech to být," řekla Sheryl chladným tónem. „Nezatahuj do toho sebe. Nezměníš to."

I Kai chvíli mlčel. Oba věděli, co to pro ně znamená. Jenže Kai... stále nebyl úplně rozhodnutý. „Možná se vrátím," řekl tiše. Potom pokračoval chodbou. Zastavil se u cely, ke které mířil původně. Na malé obrazovce zadal kód a dveře se začaly otevírat, až se zastavily a Kai prošel dovnitř. Při tom se za ním opět zavřely.

U protější stěny seděl na zemi André. Na rukou měl pouta, jejichž řetězy byly připojené k zemi, hlavu měl sklopenou, takže mu nebylo vidět do obličeje, ale byly vidět zaschlé skvrny krve na tričku a v konečcích vlasů.

Kai se málem rozběhl vpřed, aby ihned zkontroloval, jestli je André v pořádku... ale místo toho se udržel na místě. Ne, tohle není jen André... je to i Red-Eye. Proto Kai zaujal pozici, ve které doufal, že bude působit chladně a sebejistě. Jeho starost o Andrého však nijak nepoklesla.

„Vstávej," řekl Kai přísně. Možná až moc přísně.

André lehce pozvedl hlavu a mezi zrzavými vlasy se zablýsklo modré oko. „Takže jsi to ty..."

Kai ještě pozvedl hlavu. „Přišel jsem se tě na něco zeptat."

André se rozchechtal chraplavým hlasem. „Poslali tě, abys to ze mě vymlátil ty?" Rázem se smát přestal a probodl Kaie pohledem. „Nevyzradím ti nic o svých přátelích."