22. Vidiny

293 31 7
                                    

Probral se na zemi. Musel být mimo sotva pár sekund, ale při zvednutí ho zabolelo hlava. Rozběhl se ke schodům, ale při postupu nahoru se musel přidržovat stěny, než se úplně probere.

„Red-Eye,“ mumlal si pro sebe přes zatnuté zuby.

Odrazil pootevřené dveře a vyběhl na střechu. Zrovna v tu chvíli se však stal svědkem toho, jak zločinec svými blesky zasáhl Deana, který spadl na tvrdý beton a zbraň mu vypadla z ruka.

Kai byl z dosahu zločincových blesků. Stál na místě s namířenou zbraní a čekal, kdo se pohne dříve. Zločinec svou zbraň nechal o patro níže, takže teď měl pouze blesky. Kai věděl, že součástí mise bylo i získat rukojmího, ale ten musel být někde v patře pod ním. Ostatní agenti už se o něj postarají... Kai musí vyřídit tohle.

Pouštěl střelu za střelou, ale blesky je vždycky dokázaly odrazit. Proto Kai věděl, že musí blíže. „Vzdej to. Nezbyli ti žádní lidé, agenti vyhráli.“

Zločinec se však ušklíbl. „Stále můžu zachránit sebe.“

Dean, který ležel opodál na zemi, bolestně zaskuhral a pomalu se natáhl po své zbrani.

Kai si doteď neuvědomoval, jak blízko stál muž v kapuci ke kraji střechy. Ale najednou udělal zločinec pár kroků a rozběhl se přes okraj.

Kai se na sekundu zarazil. Ale potom zamířil za ním. Od opasku vytáhl hák a s ním v ruce se vrhl přes okraj za zločincem. Viděl ho ještě, jak proskakuje oknem do patra pod nimi. Kai vystřelil hák, na kterém se zhoupl, a vlétl do stejného okna za ním. Nechtěl dát zločinci prostor k útěku, proto po něm ihned vystartoval pěstí. Muž s kapucí uhnul a sám zaútočil. Kai se vyhýbal jeho úderům a čekal na příležitost. Když měl muž obličej s maskou nechráněný, Kai ho konečně udeřil.

Muž spadl na zem. Pokusil se Kaiovi poskopnout nohy, ale Kai uhnul a zaklekl ho, aby mu mohl udělit poslední úder do obličeje. Zase se to však stalo. Místo hnědých očí herce viděl pod kapucí modré a už čekal na to, kdy ho zasáhnou blesky.

Ozvaly se však dva výstřely a zločinec povolil, zůstal ležet na zemi. I když to bylo jen součástí výcviku, Kai na něj zaraženě hleděl. Red-Eye je mrtvý? Ne, tohle je jen hra...

„Kaii.“ Deanův hlas. Byl to on, kdo se dostal sem dolů a zločince zastřelil. „Můžes ho pustit, cvičení je u konce.“

Muž s kapucí opět otevřel oči. „V pohodě, mladej?“

„Ehm... jo.“ Kai ustoupil a dal muži prostor, ať se zvedne ze země.

Herec se rychle vyšvihl na nohy a stáhl si z hlavy kapuci i masku, a potom zavrtěl hlavou, aby si rozházel vlasy. Při pohledu na ostré líce, hnědé vlasy a lehce křivý úsměv Kai konečně poznal, kdo vůdce zločinců hrál.

Byl to Jednička.

Vydal se ke Kaiovi a poplácal ho po rameni. „Dobrá práce, Hatari. Ale přístě nesmíš zaváhat.“

„Jasně.“ I jeho hlas však zněl nepřítomně. Kai své vlastní činy nechápal. Proč se zarazil při posledním úderu, když měl Red-Eye přímo před sebou? Vždyť po něm právě jde, má ho zneškodnit, aby měl šanci na postup. I když tohle bylo jen cvičení, měl to udělat.

Jednička vyšel do chodby a Dean s Kaiem ho následovali. V polovině cesty se setkali se zbývajícími agenty, kteří s sebou vedli obyčejně oblečeného agenta, který hrál rukojmího.

„Dobrá práce,“ kývl na ně Jednička s úsměvem. Předal zprávu instruktorovi, kteří všechno na kamerách sledoval dole. Budovou se rozezněl tón oznamující konec cvičení, a tak se začali zvedat i ti, kteří hráli útočníky. Všichni potom výtahem po skupinách zamířili dolů.

Enemy roommates [1]Kde žijí příběhy. Začni objevovat