Enemy roommates [1]

18. Stínohra

Kaie vzbudil otravný tón budíku. Rychle nahmátl mobil, aby ho vypnul a mohl spát ještě alespoň pět minut.

Cítil se rozbitě a oči ho od nedostatku spánku pálily. Když si však uvědomil, že čeká na zprávu z forenzního, rychle si je promnul a připojil se na svůj účet Anti-X.

Žádná zpráva.

Kai se zamručením zabořil hlavu do polštáře. Asi to potrvá ještě pár hodin, než v Anti-X všechno prověří. Ale určitě během dneška dostane zprávu.

Už se však nějak nedokázal ponořit zpátky do spánku, a tak vstal, protáhl se, sundal si z čela náplast a vydal se do své malé ledničky pro předchystaný toast, což byla jeho snídaně. Za chvíli uslyšel hrát hudbu z druhého pokoje. Byl to nejspíš Andrého budík. Kai rychle zapřemýšlel, co mu odpoví, kdyby se André vyptával, proč včera přišel tak pozdě. Možná Kai řekne, že měl pracovní večírek? To bylo rozhodně daleko od pravdy, ale jako vysvětlení by to fungovat mohlo.

Po chvíli se vydal do koupelny, ale zrovna se v předsíni setkal s Andrém.

Zrzek prudce zastavil, když Kaie spatřil. Chvíli na něj hleděl, jako by spatřil ducha. Potom mu uhnul z cesty. „Dobré ráno," zamumlal s vyhýbavým pohledem. Působil zvláštně opatrně a ostražitě, i když byl ještě ospalý.

Kai se ušklíbl. „Dneska žádné urážky?"

André se místo odpovědi ztratil ve svém pokoji.

Kai nechápavě pozvedl obočí, ale potom se vydal do koupelny. Kdo ví, co tomu podivínovi zase běhalo hlavou. Možná byl stále naštvaný kvůli jejich hádce v hodině nových práv. I tak se choval trochu divně.

...

André se od rána cítil jako kartonová krabice. Ve špatné formě, potlučený a utahaný... prostě krabice. Pod očima měl tmavé kruhy a celkově vypadal trochu mrtvě. Jak by ne, když naspal sotva pár hodin.

Ranní setkání s Kaiem ho... zaskočilo. Pořád tomu nechtěl věřit. Jenže čím déle se na Kaiův obličej díval, tím více si byl jistý, že to byl on. Dokonce měl na obočí slabou jizvu, která tam musela zůstat od škrábance, které mu včera způsobily rozbité brýle.

Kai je agentem Anti-X.

André dostal strach.

Co když Kaie poslali na tuhle školu, protože věděli, že sem půjde i Red-Eye? Ne, to je hloupost. Kdyby o Andrého tajné identitě věděli, zatkli by ho už dávno. A pokud by měl Kai sebemenší podezření, dal by to přece najevo. Jenže jeho dosavadní interakce s Andrém naznačovaly spíš tomu, že nemá vůbec žádné tušení.

I tak měl André najednou pocit, že kolem něj musí chodit po špičkách. Jenže to nezabránilo jeho nezkrotné zvědavosti.

...

Když měli společnou cestu do jedné z tříd, opět blízce následoval Kaiovu trasu. „A ty... kde vlastně pracuješ?"

Kai se na sekundu zarazil, ale potom se ušklíbl. „Přece v ostraze."

„To vím, ale kde?"

„Eh... v nákupním centru... někde u náměstí C." Potom se na Andrého zamračil. „Proč, snad nechceš pracovat na stejném místě?"

André se ušklíbl. „To těžko, v práci bysme se asi zabili." Až po vyslovení té věty mu došlo, že to vůbec nebyl vtip.

Ale Kai se uchechtl. „Pravda." U toho se opět podíval na mobil. Zamračil se, když byla obrazovka prázdná.