Enemy roommates [1]

6. Blesky

Před budovou stálo velké černé auto, za jejímž volantem seděla agentka s číslem sedm. Nebe se pomalu barvilo do temně modré.

Ostatní se připravovali na převoz zločince, zatímco mutantku v poutech vedl Dean před sebou ven z budovy. Kulhala kvůli postřelené noze, ale stejně musela jít po svých. Měla sklopený pohled, a i když pouta od Anti-X stále nebyla dost vyvinutá na to, aby jí zamezila v používání schopností, žena se o nic nepokoušela. V očích měla prázdno, vzdala to.

Kai se jejímu pohledu vyhýbal. Nesměl se poddat lítosti... copak zapomněl na trénink? Dneska to málem pokazil jednou, nesmí to pokazit ještě více.

Před budovou Dean předal mutantku do rukou silnějšího Trojky, který pomohl ženě dostat se ze schodů dolů k autu, co stálo na kraji silnice. Dean zůstal na místě a zamyšleně ten proces sledoval. Kai se postavil vedle něj. Chvíli mlčel, ale potom si řekl, že s Deanem přece může mluvit o čemkoliv.

„Stejně si myslím, že bychom se na to měli podívat důkladněji.“

„Co teď myslíš?“ ptal se Dean.

„Nemohla za to. Tedy... mohla za to, že skoro uškrtila Trojku, ale s tou krádeží to určitě bylo složitější, než si myslíme.“

Dean si povzdechl a promnul si rukou bradu s lehkým porostem vousů. „Kaii, podívej... Bylo to připravený už od začátku.“

Kai se zamračil. „Nechápu...“

„Byl jsem to já, kdo jí vyhrožoval, aby to udělala.“

Kai na něj zůstal zírat. „Cože?“

Dean nespokojeně mlaskl a pokynul rukou do prava. „Potřebovali jsme mít důkaz na záznamu, abychom ji mohli zatknout. O nic víc nešlo.“

Kai se však nepřestával mračit. „Ale proč? Když by sama nic podobného neudělala...“

Dean si povzdechl. „Kaii, vždyť je to mutantka. A my takové, jako je ona, máme za úkol odchytávat a převzít tak kontrolu nad tím, aby svými schopnostmi neublížili. Tohle je naše práce.“ Založil si ruce. „Opravdu ti to musím říkat zrovna já? Vždyť jsi Pětka.“

Kai se díval na budoucí vězenkyni. I když to právě slyšel z jeho vlastních úst, nevěřil, že by Dean něco takového udělal. Ano, sice byl skvělý v dělání své práce a plnění rozkazů, ale... Muselo v tom být něco víc, co mu z nějakého důvodu nechtěli říct. Možná to souviselo s jinou misí, která se ho netýkala... Kdo ví.

Žena vedená Trojkou už byla skoro u auta, ale pár kroků před ním špatně došlápla a zhroutila se k zemi. Trojka se k ní ihned sehnul. V tu chvíli všichni zaslechli v dálce hrom.

Večerní nebe však bylo čisté, žádné mraky.

Kai vytáhl svou pistoli a ostražitě se rozhlédl okolo, nápodobně i ostatní. A pak ho zahlédl. Muž v černém oblečení s červeným znakem oka s blesky na zádech. Snášel se k zemi z oblohy, jako by se vynořil odnikud. Kai na něj namířil zbraň a několikrát vystřelil, ale zločinec se zdál být kolem létajícími střelami neovlivněný.

Doskočil na zem přímo na Trojku, kterého odrazil pryč od ženy v poutech. A když se po Red-Eyovi spustila střelba, vytvořil před sebou bleskový štít, který odrážel střely nazpátek, až se někteří z agentů museli skrýt.

Kai však ne.

Vyběhl vpřed a delším obloukem se snažil oběhnout Red-Eye, aby mohl střílet ze strany, kde ho štít nechránil. Maskovaný muž mezitím pomohl na nohy mutantce a vzal ji do náruče. Kai už měl zbraň namířenou a stačilo zmáčknout spoušť, ale v tu chvíli poslal Red-Eye jeden blesk jeho směrem. Kaiovi poskočilo srdce, když se rychle sehnul. Bolest nepřišla, a tak se opět zvedl a rozběhl se za oběma mutanty.