How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

(1) 4. kapitola - Informace

„Já, omlouvám se, pane ministře. Zdržely mě... ehm..." Oliver trochu zaváhal, „rodinné důvody." Z místa, kde seděl Malfoy, se ozvalo pobavené uchechtnutí, jako by byl blonďák do dané záležitosti zasvěcený. Oliver na něj vrhl výhružný pohled, než pokračoval: „Omlouvám se, už se to víckrát nestane."

„V to doufám, pane Woode," ozval se ministr rozmrzele, načež Oliver pokorně pokýval hlavou ve znamení příslibu.

„Dobrá, než jste přišel, tak jsem všechny přítomné postupně představil - informace si zjistěte později sám, opakovat vám je nebudu. Nyní přijdeme k probrání skutečných událostí z dnešního rána. Někteří z vás si možná přijdou více zasvěcení, protože si ráno přečetli Denního věštce. Ano, v dnešním ranním vydání byl k nalezení menší článek. Psala ho naše milá slečna Bushová, proto ho prosím berte s rezervou, i když kupodivu není až tak lživý. Informace na pravou míru uvede pan Price. Máte slovo."

Price, vrtěje se na židli, spustil: „Děkuji za slovo, pane ministře. Tak tedy, začnu od začátku. Jak nejspíš všichni víte, náš famfrpálový tým se dostal do finále v mistrovství světa, které se letos koná v České republice. Dnes ráno jsme s naším týmem měli cvičný tréninkový zápas. Jen my. Měli jsme v plánu procvičit strategii a nacvičit jisté finty a matoucí zátahy, abychom protivníky porazili. George Moran, k jehož úmrtí během tréninku došlo, byl náš nejlepší hráč a kapitán družstva. Hrál na postu chytače, tudíž zastával tu nejdůležitější pozici.

Ze šaten na trénink jsme odešli ale dvě minuty po šesté ráno. Začínali jsme brzy, jelikož hřiště během dne mělo sloužit i protivníkům, a také se muselo nachystat na zítřejší finálový zápas. Vzhledem k počasí, které mělo odpoledne nastat, jsme si hřiště zamluvili na dopolední hodiny, od šesti do dvanácti, s tím, že ve dvanáct už budeme muset být pryč i ze šaten a sprch, protože druhé družstvo mělo s tréninkem začínat přesně ve dvanáct.

Jak už jsem říkal, ze šaten jsme vyšli asi dvě minuty po šesté. Moranovi už v tu dobu nebylo moc dobře, byl bledý, stěžoval si na zvláštní tlak v břiše a křeče okolo žaludku. Pamatuji se, že jsem se ho ptal, zda trénink vůbec zvládne, ale šel do toho statečně. První tréninkový úsek měl trvat hodinu a půl, tudíž zhruba do půl osmé.

Při hře bylo vidět, že Moran není ve své kůži, párkrát ho málem trefily potlouky, byl nejspíš i mírně dezorientovaný. Jeho pád přišel vcelku nečekaně, ale zároveň očekávaně. Nějak podvědomě jsem tušil, že se něco musí stát. Víte, takový ten šestý smysl, instinkt.

Nespadl z velké výšky, po celý čas, který byl ve vzduchu, se držel spíše u země, nelétal moc vysoko, netroufal si. Nikdo z nás nestihl zareagovat natolik rychle, aby ho zachytil, přesto je v mém vlastním mínění, že i kdyby se tak stalo, už by mu to nepomohlo. Troufám si tvrdit, že ho nezabil ten pád z výšky. Způsobil by mu maximálně pohmožděniny, v nejhorším případě zlomeniny, ale za svoji dlouholetou praxi si dovoluji tvrdit, že ta výška, ze které spadl, by ho nezabila. Podobných pádů už jsem viděl více.

Když jsme k němu doběhli, bylo už pozdě. Zkoušeli jsme ho oživit pomocí kouzel, ale nepomáhalo to. Když přišli první léčitelé, konstatovali, že se opravdu už nic nedá dělat. Jeden z nich po ohledání jeho těla vyslovil podezření na otravu. Prý tomu nasvědčovaly různé symptomy. Nevím, já se v tom přespříliš nevyznám. Umím jen základy léčitelství, které jsou nutné pro hráče a zbytek lidí u famfrpálu. Jedy do toho nepatří. Nepředpokládá se, že by k něčemu podobnému došlo, není to normální úraz při hře. Ale to jsem krapet odbočil, promiňte."

Při svém proslovu Price létal očima mezi jednotlivými přítomnými, místy klopil zrak na své ruce a hrál si mezi prsty s propiskou, když mu byla daná část nepříjemná. Jakmile se dostal k popisování chytačových příznaků, zabloudil očima k Dracu Malfoyovi, protože tato část byla z největšího podílu určena právě jemu. Malfoy vyprávění naslouchal, ale nedal na sobě znát žádné pocity. Vše dokonale skrýval pod svojí maskou chladnosti a arogance. Hotový profesionál prolétlo Harrymu hlavou, když se na Malfoye zadíval a zkoumal jeho reakce.