How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

55. kapitola - V ohrožení

Harry nejprve zaraženě stál a očima neustále dokola přelítával přes těch několik slov. Zprvu jim nepřisuzoval žádnou váhu a považoval je za pouhý nesmysl, ale čím déle je četl, tím více přemýšlel nad tím, zdali by to nemohl být plán. Jeho mysl, jako by prozřela. Co když je tohle celé nějaký plán? Katie se sice nezdála, ale podle všech těch papírů... podcenili ji. Velmi ji podcenili. Měla toho na svědomí mnohem více, než by kdokoliv očekával, a její plány byly obdivuhodné. Je možné, aby i jejich přítomnost zde byla s přesností vypočítaná a součástí něčeho většího?

„Kirchsteine!" křikl Harry přes své rameno a snažil se uvnitř upokojit. Ovšem nedařilo se mu to. Srdce mu začínalo tlouct stále rychleji, jak se obával toho, co je ještě čeká. „Kirchsteine!" zakřičel mnohem naléhavěji a popuzeněji. Když se k němu Robert přihnal se zmatením ve tváři způsobeným Harryho náhlým křikem, Harry mu vrazil list papíru s Dracovou fotografií do rukou. „Co si o tom myslíte?"

Nervózně sledoval, jak si muž prohlížel papír a váhal. Přemýšlel nad tím stejným co Harry. Mohla by to být pravda? Je to předzvěst? „Mluvte!" vybídl jej Harry trochu více v ráži, než chtěl. „Co si o tom myslíte? Zapomeňte na to, že je to můj přítel, a mluvte objektivně! Znamená to podle vás něco?" Jeho mírný křik postupně přivolával pohledy všech ostatních bystrozorů.

„Já... Nemůžu vědět, jestli je to pravda, nebo ne, ale radil bych vám, abyste svého přítele odsud okamžitě odvedl a schoval ho do bezpečí. Jistota... je jistota." Podal papír nazpátek Harrymu. Hlas měl chladný a nepouštěl do něj žádné emoce. Harry na něj chvíli zíral, než mu vydal tichý rozkaz. „Zajistěte to tu. Hlídejte vchody." Ráznou chůzí se pak vydal pryč, s papírem stále v rukách.

„Harry! Harry, co se děje?" uslyšel za sebou černovlasý Oliverův hlas po pár krocích. Na moment se zastavil a otočil se. Bez jediného slova vtiskl do Oliverovi rukou onen papír jako odpověď, a pak pochodoval dál, do vedlejší místnosti. Podmračeně se zadíval na Draca, který nyní ležel na stole s oblečením vyhrnutým tak, aby odhalovalo jeho těhotenské břicho. Kolem ramen měl rozprostřenou deku, kterou mu Hermiona těsně po Harryho odchodu za Kirchsteinem dala, aby se zahřál.

„Jak to vypadá?" lehce podrážděným tónem se černovlasý optal Hermiony, která si jeho rozpoložení nemohla nevšimnout. Měla sto chutí se zeptat na příčinu jeho chování, ale pak se raději kousla do jazyku a nejdříve mu poreferovala svůj názor na Dracův stav.

„Je trochu vyhladovělý a díky tomu i pro těhotenství nezdravě pohublý. Ty ranky byly vesměs jen odřeniny, takže ty už jsem dala pryč. Ovšem nejraději bych ho po zbytek těhotenství, až do porodu, viděla u Munga. Byl teď hodně ve stresu, měl by odpočívat a být pod neustálým lékouzelnickým dohledem. Také by měl začít pravidelně užívat pár lektvarů, mohu-li soudit.

Pokud mu chceš zajistit co nejbezpečnější porod a mít pak zdravé dítě a zdravého přítele, opravdu by si tam měl ten měsíc do konce poležet," mluvila, zatímco dokončovala prohlídku Dracova břicha. Nakonec ho po něm lehce pohladila a stáhla mu nazpátek dolů tričko. „Můžeš se posadit," s úsměvem se podívala na Draca a nakonec mu pomohla zvednout se z leže do sedu.

Když se Draco na okamžik nesoustředil na ně dva, využila příležitosti, vzala si Harryho stranou a naklonila se k jeho uchu: „Osobně si myslím, že bys s ním měl být co nejvíc. Ačkoliv po fyzické stránce je většina věcí v pořádku, po psychické je to horší. Ale zase lepší, než jsem očekávala. Nezapomeň, že teď si vše víc bere, je víc citlivý díky těhotenství. Několik dní v cele ho zmohlo víc, než by mělo."