How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

29. kapitola - Rande

„Je to tu nádherné, viď?" zašeptal blonďák do pomalu nastávající tmy a zády se více natiskl na Harryho hruď. Světlo z pouliční lampy mu mihotavě osvětlovalo tvář a on se zasněným pohledem hleděl přes zábradlí do dálky na tmavou řeku a vzdálená světla.

„Hm..." zamručel černovlasý, pevněji ve svých pažích sevřel Dracův pas a přivinul si blonďákovo tělo ještě blíže k sobě. Svoji bradu měl opřenou o Dracovo rameno a nosem lehce nasával blonďákovu vůni. Užíval si tuto chvíli, jak nevíce mohl a výhled před sebou téměř nevnímal. Svůj zrak měl upřený na Dracovu fascinovanou tvář. Po očku sledoval nadšené odlesky v šedých studánkách. A když Draco promluvil, nebyl schopen vnímat nic jiného, než pohyb dvou růžových polštářků a sladkou tóninu, která z nich vycházela.

Tato chvíle mu přišla výjimečná. Bylo mu dopřáno, aby mohl zezadu objímat blonďákovo tělo a tisknout ho k sobě. Mohl se opíjet Dracovou osobitou vůní a sledovat jeho aristokratickou tvář osvětlovanou jen slabým světlem lampy, které jí dodávalo na nadpřirozeném vzhledu. Byl fascinován nastalým okamžikem. I kdyby chtěl, nemohl by nyní přinutit svoji mysl, aby se věnovala něčemu jinému, než Dracovi v jeho náruči. Kouzlo okamžiku ho dokonale pohltilo a on se zájmem využíval všech svých smyslů jen a jen k tomu, aby si užíval blonďákovy těsné blízkosti. Nos zabořil více do Dracova ramena a konečky prstů nepřítomně hladil blonďákovy boky a bříško.

Z celého přemýšlení o Dracově dokonalosti jej vytrhl blonďákův pohyb v jeho náruči. Lehce zamrkal a povolil své sevření, aby Dracovi umožnil chtěnou změnu polohy. Blonďatý kouzelník se však otočil čelem k Harrymu tak, že černovlásky ruce nyní namísto bříška objímaly bedra jen kousek nad blonďákovým zadečkem.

Draco se s úsměvem zadíval do Harryho zelených očí, které v sobě nyní měly lehký nádech zmatenosti. Ten však v okamžiku zmizel a proměnil se v pochopení a slast. To když Draco přitiskl své růžové rty na ty Harryho a začal je lehce sát a okusovat. Ruce obmotal kolem Harryho krku a na konečky svých prstů si namotával krátké nepoddajné vlasy z černovláskova zátylku.

Harry si ani neuvědomoval, že zadržuje dech. Nechal se hýčkat blonďákovými rty a sám pomalu kopíroval jejich pohyby. Své ruce přesunul na Dracovy boky a lehce po nich přejížděl svými prsty. Když Draco z nenadání silněji zatahal za jeho horní ret, prudce vydechnul, čehož blonďák ihned využil a zaplul svým jazykem do Harryho úst.

Ani jeden z nich nevěděl, jak dlouho už tam takhle stojí a líbají se. Oba dva si matně uvědomovali, že se jedná o jejich nejdelší polibek vůbec a možná právě proto si ho náležitě užívali. Avšak jen do té chvíle, než si Harry zaregistroval, že jeho tělo začíná reagovat i jinak, než bylo v plánu. Začal se přizpůsobovat svým přirozeným pudům. Ani nevěděl, jak se to stalo, ale najednou si uvědomoval své ruce na Dracově zadečku a zjišťoval, že ho lehce mne ve svých dlaních. Do polibku se z jeho strany začala vkrádat počínající dravost a vášeň, hladovost a lačnost.

Překvapilo ho, že se blonďák jal jeho polibky oplácet stejným způsobem. Tiché zasténání se vykradlo z blonďákových úst, když se Harry lehce otřel o Dracovo stehno. Nevypadalo to, že by to blonďákovi nějak zvlášť vadilo, a tak Harry tento pohyb ještě párkrát zopakoval. Jeho vidiny na konec dnešního večera se rázem začaly zpracovávat do další možné alternativy, na kterou by během odpoledne ještě ani nepomyslel.

Své rty během okamžiku přesunul na Dracův krk a začal jej lehce okusovat. Když blonďák zaklonil slastí hlavu, přisál se na místo, kde se nacházela jedna z krčních tepen. Začal vytvářet znaménko lásky. Jakmile byl se svým dílem spokojen, naklonil se k Dracovu uchu. Vtiskl mu letmý polibek na ten kousek pokožky, kde tvář přechází v ušní lalůček. „Přemístíme se na hotel?" zašeptal potom do blonďákova ucha. Odpovědí mu bylo cudné kývnutí hlavou. Draco si skousl svůj dolní ret.