How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

35. kapitola - Možnost

„Jo, jasně," zasmál se ironicky Harry nad Ronovou myšlenkou.

„Harry?!" vyděsila se Hermiona

„Co?" flegmaticky pohodil Harry rameny.

„Víš, že by se to mohlo stát, tak si z toho nedělej srandu," začertila se Hermiona.

„Co by se mohlo stát?" zadíval se na ni tmavovlásek nechápavě a jeho úsměv pomalu mizel.

Náhlé ticho se rozprostřelo celou místností.

„Tak co by se mohlo stát?" zopakoval Harry svou otázku. Nechápavě se na všechny podíval.

„Harry... ty... nevíš..." začala Ginny.

„Tak to nemyslíš vážně, kámo!" zvýšil hlas Ron a pohodil hlavou. „Ty ses rozhodl přeorientovat a nic o tom nevíš?"

„Nekřič na něj, Rone," zastala se Harryho Ginny. „Harry to určitě ví, jen nás asi nepochopil, že Harry?" snažila se přesvědčit především samu sebe.

„Co vím a nepochopil jsem to?" zadíval se na ni tmavovlásek a nadzdvihl obočí. Zadíval se do tváře rusovlasé ženy.

„No, ehm... že, když spíš s čistokrevným kouzelníkem, tak si musíš dávat pozor, použít ochranu..."

Harry mírně zbledl při vzpomínce, která mu vyplula v mysli na povrch. Draco ležící pod jeho tělem, prosící o použití kondomu, nerozhodný, váhající, nakonec souhlasící a zapomínající na své myšlenky pod jeho doteky. „P-proč? Vždyť my... my jsme ji neměli, ale všechno bylo v pohodě, tak... tak proč...?" vykoktal ze sebe.

„Vidíš," pohodil Ron rukou k Harrymu, „nic neví." Zakroutil hlavou. „Počkat!" vyjekl najednou. „Cože jste?!" Zděšení ze zrzkovy tváře jen čišelo.

„Harry ty opravdu..." Hermiona se zarazila. „Vždyť to musíš vědět, bralo se to i ve škole. Binns o tom vykládal dvě hodiny a i Snape se o tom na konci pátého ročníku zmiňoval!"

Ron mávl rukou nad její pošetilostí a s povzdechem se spustil do křesla naproti Harrymu. „Viděla jsi někdy někoho, kdo by dával pozor u Binnse v hodinách?"

„Ehm, jo..." řekla Hermiona.

„Jo? A kdo to byl, prosím tě?" zatvářil se Ron ironicky.

„Já?!"

„Ale ty se nepočítáš," chytl se Ron za hlavu.

„Grr.. Ronalde, tohle ještě schytáš," zadurdila se Hermiona. „Ale i tak, zmínka o tom byla i v lektvarech."

„Ale na konci pátého ročníku! Sama jsi to před chvílí říkala. A to byl Harry poněkud indisponovaný, nevzpomínáš si?"

„No dobře, ale tohle prostě musí vědět, přece nemůže..."

Harry mlčky seděl a poslouchal jejich hádku. V hlavě mu šrotovaly myšlenky, jak se úpěnlivě snažil přijít na to, co mu ušlo. Upřímně si přál vědět, co bylo v jeho životě zase špatně. Nechápal. Nakonec se mírně rozčílil nad stále se hádající dvojicí. „Tak řekne mi už někdo, o co tu jde? Co je špatně na sexu s čistokrevným kouzelníkem?" zvýšil hlas, aby Rona s Hermionou překřičel.

„Na sexu samotném nejspíš nic," ušklíbl se zrzek.

„Tak co tu vlastně řešíte?" zamrmlal Harry.

„Původně v podstatě jen tvoje nepochopení mé poznámky, ale teď už něco mnohem vážnějšího!" zvýšil opět hlas Ron.

„A to je...?"