33. kapitola - Návštěva

3.3K 278 26
                                    

O 3 MĚSÍCE A NĚKOLIK DNÍ POZDĚJI

Tmavovlasý kouzelník si oklepal z oblečení pár smítek špíny a vykročil z krbu. Než se stihl pořádně rozkoukat po nově zařízené místnosti, vykoukl z poza rohu závoj zvlněných hnědých vlasů patřící Hermioně, Harryho nejlepší kamarádce.

„Harry!" zakřičela dívka nadšeně a rozběhla se ke svému kamarádovi. Pevně ho objala a Harry měl co dělat, aby pod náhlým nárazem Hermionina těla neztratil rovnováhu. „Konečně tě zase vidím," zasmála se a lehce mu pocuchala vlasy. „Jsem tak ráda, že sis udělal čas."

To už se odněkud vynořil i Hermionin snoubenec. „Hermi, neskákej na něj jako opice. Ještě ho vystrašíš," zasmál se zrzek a přešel k objímající se dvojici.

„Harry, kámo, jsem rád, že tě vidím," lehce odstrčil Hermionu a sám Harryho krátce objal. Bratrsky ho poplácal po zádech, pak zezadu objal svoji snoubenku a políbil ji do vlasů.

„Změnil ses, Harry," zhodnotila Hermiona svého kamaráda, když si ho pohledem přeměřila od hlavy až k patě.

„Opravdu?" povytáhl tmavovlásek obočí.

„Opravdu. Vypadáš... víc šťastně. Viď, Rone?" obrátila se na svého přítele.

Zrzek jen pokrčil rameny. „Když to říkáš, Hermi, tak to bude nejspíš pravda," řekl a zasmál se.

Hermiona ho hravě praštila po rameni. „Vy chlapi si nikdy ničeho nevšimnete."

Ron se zasmál a pak pohodil rukou ke dveřím v místnosti. „Pojď dál, Harry. Neviděli jsme se skoro čtyři měsíce, musíš nám říct, co je nového. Tedy kromě toho, co jsme se dozvěděli od Ginny." Mírně se zašklebil, ale spíše v dobrém slova smyslu.

„No tak Rone," podívala se na něj káravě Hermiona, „nemusíš to vytahovat hned na začátku, ne?" mírně ztišila hlas, avšak Harry ji stále slyšel.

„To je v pohodě," usmál se a pohodil rameny. Pomalu se rozešel do vedlejší místnosti. „Páni," zůstal ohromeně koukat, jakmile do ní vstoupil. „Máte to tu opravdu super." Očima přejížděl po každém detailu místnosti.

„A co jiného bys chtěl, když to zařizovala Mia?" zasmál se Ron a krátce Hermionu políbil. „Většina věcí v tomto domě je její práce. Navíc, v podstatě to byla ona, kdo tento dům našel."

„Fakt?" usmál se Harry na svoji kamarádku, která lehce kývla hlavou. „Všechno tu vypadá strašně prostorně, není to pro dva moc?" zasmál se Harry a pohledem zakotvil na objímajícím se páru.

„Pro dva jo, ale po svatbě máme v plánu to tu oživit dalšími přírůstky, viď?" obrátil se Ron na svou budoucí manželku.

„No, myslím, že na začátek by jen jeden přírůstek bohatě stačil," zamumlala Hermiona.

„Ale Herm," zakabonil se naoko Ron, „ty nechceš mít kupu dětí?"

„Ne, bože! Nehodlám rodit jako na běžícím pásu! Rozhodně nepočítej s tím, že budu jako tvá matka," zadurdila se Hermiona, avšak na rtech jí pohrával lehký úsměv.

„Možná tě večer přinutím si to rozmyslet," naklonil se Ron k Mionině uchu.

„No tak Rone, je tu Harry," pokárala svého snoubence a hodila omluvným pohledem Harryho směrem. „Víš co, Rone? Vezmi Harryho a ukaž mu to tu. Já zatím prostřu stůl a nachystám tu večeři, hm?" vtiskla dětskou pusu na zrzkovu tvář a pošoupla ho k jejich společnému kamarádovi.

„Tak pojď, kámo," objal Harryho Ron kolem ramen a vedl ho do jedné z dalších místností.

Společně procházeli celý dům a Harry se kochal pohledem na nově zařízené místnosti. V duchu si slíbil, že až jednou bude hledat nové bydlení, musí Hermionu poprosit o pomoc. Vkus jeho nejlepší kamarádky se mu velmi zamlouval.

How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!Kde žijí příběhy. Začni objevovat