How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

41. kapitola - Štěstí

Muž s havraními vlasy seděl na posteli zády opřený o její čelo a na jeho hrudi spočívala hlava jeho blonďatého prince. Tmavovlasý si jednou rukou jemně zaplétal blonďaté pramínky vlasů na své prsty, druhou slabě přejížděl po paži, která jej objímala kolem pasu. Ani jeden z nich již delší dobu nemluvil. Oba si jen v tichosti užívali přítomnosti toho druhého a naplno se oddávali všem těm příjemným pocitům, které je zaplavovaly. Každý byl ztracen ve svých vlastních myšlenkách.

„Draco?" oslovil blonďáka Harry. Mluvil tiše, aby příliš nenarušoval klidné ticho v místnosti.

„Ano?" lehce zaklonil Draco hlavu, aby na černovlasého lépe viděl.

„Jak daleko je ministerstvo s tím vaším případem? Už se ví nějaké podrobnosti?" Harry se zadíval do šedých očí.

„Ne," zamumlal blonďák a opět si hlavu pohodlně zabořil do hrudi druhého muže. „Dle toho, co nám vykládá ministr, se vlastně nic moc nového neví. Jsou na stopě nějakým lidem, ale ti prý jejich skupině nepatří k těm výše postaveným, takže je dost pravděpodobné, že jim jejich vypátrání stejně nijak nepomůže. Pokud se s případem do dalšího měsíce nepohne, nejspíš nás pustí domů."

„Aha," hlesl trochu překvapeně Harry. „Myslel jsem, že budou úspěšnější," poznamenal.

„To my také," zamumlal blonďák. „To my také."

Oba se zase na chvíli ponořili do svých myšlenek a nechali místnost naplnit příjemným tichem.

„C-co vůbec tvůj otec?" přerušil jej po chvíli tmavovlasý. Zase.

„Na co konkrétně se ptáš?" trochu se zavrtěl Draco.

„Sám nevím," prohodil po okamžiku odmlčení Harry. „Asi na všechno?" zeptal se nejistě. „Zemřela mu žena, jeho syn je těhotný s člověkem, kterého Lucius nenávidí, někdo mu jde po krku, ministerstvo jej strčilo do... téměř mudlovského domu... Nějak si nedovedu představit, že by s tím vším byl v pohodě." Harry lehce pohodil hlavou a sám pro sebe se ušklíbnul.

Draco se slabě zasmál, pak mu ale úsměv zmizel z tváře. „Po smrti mé matky se změnil. Aspoň ve svém chování vůči mně. Před pár dny měl pro mě... menší ukázku dobrosrdečnosti. I když... sice je to od něj hezké, ale nějak se mi tomu nechce věřit. Ne úplně. Znám ho tolik let a on... takový člověk se nemůže změnit během několika málo desítek dní, ne?"

Černovlásek pokrčil rameny. „Netuším, nejspíš ne."

„To, že jsem těhotný, jsme oficiálně zjistili teprve před pár dny a..." byl přerušen nechápavou otázkou.

„Oficiálně?" zkrabatil Harry čelo.

„Tušil jsem to mnohem dřív, oba jsme to tušili." Draco si povzdychl. „Ale mě jsem strach z toho, že by to byla pravda. Já... nepřijdu si na to připravený. A vhodný." Lehce posmutněl. Zavrtal svůj nos do Harryho oblečení.

„Draco..." vyslovil tmavovlasý jeho jméno a přivinul si jej blíže k sobě. „Budeš skvělý táta," pronesl hrdě a vtiskl blonďákovi pusu na čelo.

„Když to zopakuješ ještě párkrát, tak tomu možná uvěřím," usmál se Draco a snažil se v Harryho objetí zapomenout i na ty nejmenší kousky nejistoty, které v sobě choval.

„Kolikrát jen budeš chtít. Třebas každý den," prohrábl mu Harry blonďaté vlasy a pohladil jej po tváři. Draco na okamžik přivřel oči a dotek si co nejvíce vychutnával, avšak z rázu ztuhl a vymrštil se do polosedu. Neslušně zaklel a zoufale se podíval do Harryho zmatené tváře.